Archiv za měsíc březen 2016

čtvrtek 31. března 2016

čtvrtek 31. března 2016

Luxusní jarní počasí, odpoledne. A my pod sedlo co? Nemuseli! Protože blbka služka si spolu s Kibickou naplánovaly Váňov, a ony z něho přijedou pokaždé natolik zrychtované, že by si radši nechaly vyhnít všechny zuby, než jít ještě jednou jezdit.

středa 30. března 2016

středa 30. března 2016

Nejsem si úplně jistý, jestli se tohle borci Amíkovi úplně povedlo. Protože já jsem moc dobře slyšel, jak se služka s Anetkou domlouvají, že by nás dnes mohly vzít do terénu, a jakmile jde o terén, tak už takovou roli nehraje, jestli nám naordinují klusovku na hřbitov anebo cvalovku na Rozárce: hlavně že se nemusí na jízdárnu! Notabene když je ta mrcha pořád ještě sjízdná!

úterý 29. března 2016

úterý 29. března 2016

Jako jak jízdárna? Přece celou noc lilo jako z konve, sakra práce. To počasí fakt neví, jak na sebe upozornit, a když už tedy tráva pořád neroste a zima pořád prudí, tak ať z toho plynou i nějaké výhody! A ne že pastvina bude pořád zimní a jízdárna sjízdná. Tohle se má navzájem plně vylučovat!

pondělí 28. března 2016

pondělí 28. března 2016

Konečně pořádné seno! Minulé tři balíky se nám úplně nelíbily, protože převažovala tráva z mokřin a ještě to bylo plné takového toho stonkovatého žlutokvětového plevele, kterému služka přezdívá „dráty“ a „dráty“ my nežereme. Vlastně většinu toho z inkriminovaných balíků nežereme, takže služčiny ohrané a stupidní manévry „to dožerete a nezájem“ byly několikanásobně ohavnější než obvykle. Notabene když si dáváte tu práci to všechno vyházet ze žracích beden ven, což jde poměrně obtížně, máte-li k dispozici pouze hlavu, a ona si pak přijde s vidlemi a během mikrovteřiny to všechno nahází zpátky.

neděle 27. března 2016

neděle 27. března 2016

Aura neděle je narušena. Ne-li přímo zbořena. Mě opravdu nezajímá, že jde o neděli výjimečnou, protože zítra je svátek a celé se to tudíž posune. To je tak strašný problém ponechat neděli ráz neděle a přidat volno pondělní? Anebo ještě lépe, zadat volno coby nezbytnou součást dne i do pondělků?

sobota 26. března 2016

sobota 26. března 2016

Pěkně trapný vtip, to vám povím. Prostě ráno naběhlo do stáje víc lidí než obvykle, včetně Ivy, a jak jsme z toho byli zmatení, vydedukovali jsme, že se asi někam pojede. Protože se na borce Amíka sesypali jako hejno vos a jali se jej drhnout natolik drsně, že prostě nešlo si nemyslet, že z toho může být nakonec výjezd kamsi na cosi. Jakože tréninky, závody a tomu podobné věci, tfuj tajbl.

pátek 25. března 2016

pátek 25. března 2016

Jaro je fakt vtipné. Asi se dostatečně vyřádilo vloni v prosinci, protože tenhle konec března je jaru na míle vzdálený, ale na druhou stranu, mohlo by být hůř, stačí si vzpomenout na památnou šest měsíců sněhu a mrazu plnou zimu 2012-13. I když mně to nevadí. Mně zima není, a že služku už nebaví na sebe pořád ještě navlékat kompletní zimní vrstvy, mi opravdu žíly netrhá. I když dnes byla statečná, protože vyjela s odkrytýma ušima, a to už je přinejmenším podezřelé!

čtvrtek 24. března 2016

čtvrtek 24. března 2016

Parádní den. Jako malovaný, protože sluníčko se dnes fakt snažilo a závan skutečného jara byl natolik autentický, že jsme se z toho všeho úplně zapomněli vyválet. Což lehce souvisí i s náplní dne, která kromě obligátních a pro nás velmi důležitých skutečností, jako je hlídat žrací bednu a spáchat minimálně jeden přesun od sena k vodě a obráceně, měla obsahovat i skutečnosti nedůležité, ne-li přímo konikovskému životu nebezpečné...

středa 23. března 2016

středa 23. března 2016

Středa, jízdárny je třeba. Prohlásila služka. Jako věděl jsem, že je blbá. Ale že je blbá až takhle?

úterý 22. března 2016

úterý 22. března 2016

Bůh opravdu možná existuje, protože na nás seslal déšť a vítr. A déšť v podobě, která se neslučuje se slušnou mluvou, v případě služky, protože naprosto přesně vím, co z ní padalo za výrazy, když to veprostřed noci udeřilo. Ale možná za to může právě ona, to je také pravda!

pondělí 21. března 2016

pondělí 21. března 2016

Vyschla, zrádkyně. Jakože jízdárna. A přitom měla tak perfektně našlápnuto k absolutnímu rekordu, protože aby byla nesjízdná první tři měsíce v roce, to se snad ještě nestalo. Mohla to klidně natáhnout až do května nebo rovnou června, což by byl půlroční rekord, a ten by zasloužil, aby se na tu pitomou jízdárnu letos nechodilo vůbec. Jakože za zásluhy nebo tak něco.

neděle 20. března 2016

neděle 20. března 2016

Prý první jarní den, hlásila nadšeně služka. Podle čeho to vlastně poznala? Tyhle myšlenkové pochody bych občas velmi rád prozkoumal, protože venku se to zrovna moc jarně netváří, spíš to připomíná váhání mezi „sněžit- nesněžit“. Za což může služka, protože ta je absolutně nažhavená na setí trávy. S hráběmi nejspíš i spí a v noci se jí určitě zdává, jak s dětmi rozhazují semínka, za pokřiku „na-pipipi“, a úplně největší švanda bude, až jí tam začnou rašit kopřivy, její úhlavní nepřítelkyně. Protože kopřivy mají nad služkou navrch, což jim docela závidím.

sobota 19. března 2016

sobota 19. března 2016

Sobotní rána bývají drsná, protože služka už o víkendech nepracuje. Takže jsme byli preventivně ve střehu, ale kupodivu se nic kromě snídaně neudálo. Pohroma se přiřítila až těsně po poledni, což je doba, která nijak nezapadá do našeho standardního režimu, a tohle se prostě koníkům nedělá, takže borec Amík řekl „NE!“ a že dolů s Anetkou nejde.

pátek 18. března 2016

pátek 18. března 2016

Překrásný jarní den. A víte, jak se pozná překrásný jarní den? Indicií je hned několik. Předně počasí, které se chová vůči nám slušně, takže sluníčko, modrá obloha a pro naše kožichy ideálně profukující studený vánek, který si hravě poradí s prvními nálety dotěrného hmyzu. Pak pastvina, která vykazuje náznaky jarní travičky deroucí se na povrch, ale na které lze najít i místa blátivá, takže je v čem se válet. A s tím souvisí i třetí skutečnost, a tou není jiná než absence pitomých dek, protože bez dek můžete bláto sjíždět všemi světovými směry a nic vás neomezuje.

čtvrtek 17. března 2016

čtvrtek 17. března 2016

Že by fakt jaro? Dalo se čekat, že slunečné počasí ve dvounohých zažehne nutkání vymyslet něco ultra stupidního, ale byť se to v začátku tvářilo jako nekonečné trauma, vzešlo z toho nakonec docela prima odpoledne, byť jsme ho nestrávili vleže na pastvině. Služka totiž vyrukovala s nápadem, že je nejvyšší čas začít likvidovat další kostlivce padající ze skříně. Kostlivce samozřejmě žádné nemáme, notabene ve skříních...

středa 16. března 2016

středa 16. března 2016

Udeřil vichr z hor. Bohužel žádná velká sláva z toho nebyla, protože služka nevyměkla a pod sedlo jsme museli. Má docela výdrž, trubka, protože s jarním počasím má tohle pramálo společného, a ona jak se na jaro těšívá už od listopadu, tak mívá v březnu návaly beznaděje a tak. Ale letos nic, kupodivu. Zima větší než v prosinci, frustrované sněženky se krčí ve škarpách, nikde ani závan změny k lepšímu a služka nic. Žádné emoční výlevy, sprosté nadávání a lkaní kvůli nedostatku slunečního světla, prostě nic.

úterý 15. března 2016

úterý 15. března 2016

Zvítězily hrábě, dneska. Paráda! Prostě místo náročné práce pod sedlem se pilně řešila tráva, tedy v mém konkrétním případě. Konkrétně tráva budoucí, jakože ta, co teprve poroste, protože služka začíná být nepříčetná, co se týče osevu trávy, a to jak jinak než kvůli počasí. Že prý jestli to bude stejně jako vloni, že se na to už vážně vykašle. Tedy ona to řekla jinak, ale já jsem slušný koník a citovat ji nebudu.

pondělí 14. března 2016

pondělí 14. března 2016

Vlastně jsem rád, že Anetka dezertovala k Amíkovi. Protože jinak bych to dnes odnesl já, v celé své bílé kráse, a nemusím dodávat, jaký by to býval byl vopruz. Takže když moje prohnilá služka dala Anetce vybrat, kterého chudáčka koníčka chce, pod zadek, byla její volba jasná, a služka si šla dělat takové ty svoje pondělní věci, jakože rozdělat nový balík, oddělit z něho všechno, co je „fujky-ble“ a postarat se o seno, které zbylo z toho minulého.

neděle 13. března 2016

neděle 13. března 2016

A pak že my jsme zlobiví koníkové! Pěkně sprostá pomluva. Protože jestli někdo skutečně zlobí, tak holčičky, akorát že služka jejich řádění účelově přehlíží a svádí vše na fakt, že my jsme již starší a tudíž zkušení, a že tudíž ani nemáme nárok na zlobení. Vážně si tohle myslí?

sobota 12. března 2016

sobota 12. března 2016

Konečně volno! Protože tohle bylo fakt náročné, celý tento týden. Být pod sedlem každý den není zase až tak neobvyklé, protože služčin nejnovější stihomam se jmenuje „jsou to už starší pánové, takže jestli je chceme mít ve formě, musí pracovat průběžně pořád, protože každý výpadek se bude špatně nahrazovat.“ Přitom ani já, ani borec Amík o žádné nahrazování nestojíme, stejně jako o formu. Naše forma je plně dostačující: dojít si k vodě a k senu, v letním období se přesouvat z trávy do stínu a obráceně. Nic víc chudáček koníček k životu nepotřebuje!

pátek 11. března 2016

pátek 11. března 2016

Myslím, že by se s těmi kruhy fakt nemělo přehánět. Existují i jiné obrazce než jenom kruhy. Třeba takové vypovídající. O jednom konkrétním bych věděl, ale nejsem si úplně jistý, zdali by jakýkoliv koník byl schopen jej vyšlapat, protože kromě čtyř ostrých hran, kdy dvě z nich jsou technicky s počtem čtyři chudinky nožičky téměř neproveditelné, daný obrazec má ještě příčku veprostřed, a to takovou, že se okrajového obrazce nedotýká, a to už je docela velký problém. Každopádně naši pohnutou situaci daný obrazec vystihuje naprosto přesně.

čtvrtek 10. března 2016

čtvrtek 10. března 2016

Jako jak zase na louku u řeky? Není to už kapku trapné? Nebo proč my musíme odnášet skutečnost, že děti mají jarní prázdniny? Co nám je do toho, co jim všechno služka naslibovala?

středa 9. března 2016

středa 9. března 2016

Holčičkám se dnes půlí prázdninový týden. A místo aby patřičně štkaly anebo se snažily čas jakkoliv rozumně zúročit, tak přišly jezdit a to jakože všechny. Tedy ne, že by nás takto početná fanouškovská základna netěšila, notabene když z ní občas vypadne nějaká ta dobrota, ale já bych to na jejich místě s docházkou fakt nepřeháněl. Protože nic se nemá přehánět.

úterý 8. března 2016

úterý 8. března 2016

Mezinárodní den žen, říkala služka. Podstatu mezinárodního dne žen nechápu a nejspíš chápat ani nechci, ale ten karafiát, kterým se služka oháněla, ten za prozkoumání rozhodně stál. Přece jen kytka v tomhle ročním období… Akorát že ona mi ho dát k ochutnání nechtěla, a přitom předtím se chvástala, že jde o milou recesi. Je lakomá.

pondělí 7. března 2016

pondělí 7. března 2016

Čuji zradu. A to pořádnou, protože tohle rozhodně nevěstí nic dobrého. Zkrátka a jednoduše, služka se nějak moc aktivně zapojila do ježdění, a zatímco vloni svůj úchylný chtíč směrovala na borce Amíka, letos se zaměřila na mě. A to prostě už z principu není dobře.

neděle 6. března 2016

neděle 6. března 2016

Předjaří, asi, opravdu. A hlavně předjaří bez práce pod sedlem, což je vlastně ta nejhezčí forma předjaří, která se může dít, to myslím není potřeba důkladněji analyzovat. A tak jsme si od božího rána váleli šunky, já své bílé, největší borec ve vesmíru Amík hnědé. A váleli jsme si je velmi poctivě, jak se na pastevní koníky sluší a patří, protože v tomhle oboru jsme absolutní profesionálové!

sobota 5. března 2016

sobota 5. března 2016

Sobotám se prý říkává „den pracovního volna“. Když pominu nesmyslnost samotné definice, protože práce a volno se prostě neslučují, to se klidně budu hádat, zaráží mě i praxe samotná. Protože pokud je to skutečně den pracovního volna, tak by mělo být hlavně to volno, ne?

pátek 4. března 2016

pátek 4. března 2016

Volno, volno, volno! A přitom to bylo na spadnutí! Jakože práce, protože služka byla poměrně na vážkách, a to hlavně kvůli počasí, které se chová víc a víc nepředvídatelně a dneska na nás vystrčilo zadek, jakože jarně. Což byl samozřejmě podvod jako vrata.

čtvrtek 3. března 2016

čtvrtek 3. března 2016

Mrkvový absťák přetrvává. Myslím, že nedožiji konce týdne, jestli se tato závažná situace okamžitě nezačne řešit. Bohužel celý můj realizační tým funguje pouze na tom, jestli se půjde jezdit anebo ne, a nemusím snad zdůrazňovat, jak hodně jsem touto situací znechucen!

středa 2. března 2016

středa 2. března 2016

Jeden by čekal, že služku její odhodlání pomalu a nenápadně opustí, ale ona je asi fakt odhodlaná naplno. A jestli něco opravdu nesnáším, tak právě formy jejího odhodlání, protože když je ona odhodlaná, je z toho akorát tak průšvih. Anebo práce na velkém kruhu, v našem případě. Protože to je snad ještě horší. Možná i to nejhorší, tedy v březnu, abych byl konkrétní a informačně úplný. A že máme těžký život? Na tohle se tady naprosto kašle. Ani pes neštěkne, ani ptáček nepípne.

úterý 1. března 2016

úterý 1. března 2016

Březen, za kamna vlezem. Hlavně ale nelezte za Frostovic kamna, protože tam byste se letošní zimu moc neohřáli, a co se týče nás, chudáčků koníčků, nám jsou služčina kamna naprosto fuk. A ani toho sněhu moc nenapadalo, a přitom rosničky vyhrožovaly až s patnácti centimetry!