Archiv za měsíc květen 2016

úterý 31. května 2016

úterý 31. května 2016

Pouze a jen díky mně se dnes vůbec nic nedělo a všichni přítomní by mi měli poděkovat. A klidně i zatleskat, když na to přijde. Tedy i borec Amík, byť je největším ve vesmíru svého druhu. A řeči, že borec má na volno nárok, protože byl v neděli na závodech, ty ať si služka nechá pro sebe, protože na tyhle její alibistické výmluvy není nikdo zvědav. Co je tak těžkého pochopit na skutečnosti, že jsme dolů do stáje vůbec nešli hlavně proto, že jsem čerstvě napravený od paní doktorky?

pondělí 30. května 2016

pondělí 30. května 2016

Doktorka mě práskla. Jakože ta paní doktorka, kterou na mě služka poštvala po naší společné jízdárenské středě. Tedy ne, že bych pochyboval o pravdivosti služčiných výhrůžek, pokud do toho zahrnu všechny ty, které se týkají návštěv veterinářů, kovářů, zubařů a jiných individuí trápících chudáčky koníčky; protože kdyby moje služka důsledně dbala na všechna svá ultimáta, už dávno bych neměl žádnou chudinku nožičku a smál bych se na vás z podlahy jejich kuchyně. Ale že to bude až takhle rychle, to mě lehce konsternovalo. Vždyť to ještě není ani týden!

neděle 29. května 2016

neděle 29. května 2016

Amík je opravdu největší borec ve vesmíru. Ten si dnešek vyloženě užíval! Předně tráva, kterou včera služka v největším lijáku sekala u jízdárny, a kdo nikdy nesekal zmoklou trávu, ten pointu nikdy nepochopí. A ona nám jí nasekala fakt hodně, protože jsme noc trávili ve stáji, aby byl borec Amík na závody plně odpočinutý. Akorát že on tu trávu všechnu fakt sežral. Jakože naprosto všechnu, odhadem množství, které by mně stačilo na dva dny a ještě by mi zbylo na podestlání. V podstatě neměl kdy odpočívat, protože do sebe poctivě soukal stéblo za stéblem, a když ráno dorazila Iva s Anetkou (bohužel viditelně nenachlazenou, protože Bůh neexistuje), podezřívaly ho, že je březí.

sobota 28. května 2016

sobota 28. května 2016

Lije jako z konve. Vůbec se nesměji. Vím, koníkové se smát neumějí, ale já jsem virtuální star, takže se můžu i smát a tohle nás všechny pobavilo nesmírně. Moc hezky služce zmokla jízdárna a moc hezky služka zmokla sama, když nám sekala trávu, abychom si měli v noci čím cpát pupky. Pravdou je, že jsme zmokli tak nějak všichni. Služka předpověď počasí zkoumala velmi bedlivě, vypadala u toho děsně fundovaně a tvářila se jako ředitelka zeměkoule, ale jestli si myslela, že to přesně trefí, tak netrefila. A tudíž když jsme míjeli promáčenou jízdárnu, já s Anetkou a Amík s Ivou, mrholení se změnilo v totální průtrž...

pátek 27. května 2016

pátek 27. května 2016

Tak samozřejmě jsem v nitru své bílé duše doufal, že mi nastane volno a blahobyt, po středečním extempore, byť by mi mělo být automaticky jasné, že v případě soužití s mou služkou se zázraky nekonají. Jasně, pod sedlo jsem musel, a to tak že bez nároku na neschopenku. Což mi má bílá hlava nebere, protože ohledně středy jsem jasně služku slyšel, že tohle není jen tak a že bude potřeba to řešit. Přitom řešení je tak jednoduché… Přece když nebudu muset makat, tak logicky nebudu moci vykazovat anomálie pramenící z ježdění! Jenomže na tohle služka neslyší, takže mě osedlali a šup na jízdárnu. Tedy ne, že bych se přetrhnul, protože maximální rychlost byla klus a to ještě sporadicky, ale chápete – jde o princip. A na principy se v této zpropadené komunitě také nehraje! Kde sakra jsou, Srstka s Kubiškou? Tihle dva na mě a má traumata vyloženě prdí.

čtvrtek 26. května 2016

čtvrtek 26. května 2016

Zdalipak víte, co je na před-závodním volnu nejkrásnější? Inu, přece skutečnost, že se týká i těch, kteří na žádné závody nejedou. Jako jsem třeba já, nejšikovnější bílý koník, kterému taktika vyšla sice na poslední chvíli, ale zabrala na 100%. Pár komentářů na adresu služky sice již padlo, jakože „vždyť jde o houby, v nejhorším to zabalíš a pojedeš domů, když to nepůjde dle představ“, ale služka je naštěstí paličatá. A že než ze sebe dělat ještě většího debila, než jakým sestava „bílý koník a drezura“ už tak je, že radši nikam nepojede, protože to jsou vyhozené peníze a ztracený čas. Narážku o sestavě „bílý koník a drezura“ jsem raději nepochopil.

středa 25. května 2016

středa 25. května 2016

Nikam nejedu! Fakticky, bez legrace. Vážnost celé té absurdní situace mě donutila začít problematiku intenzivněji řešit, protože vysílání bílých němých pohledů již nepřinášelo kýžené ovoce. A když už nezabere ani ultra bílý němý pohled… Prostě bylo potřeba se činit a nakonec mi stačilo jedno jediné odpoledne. Přitom největší borec ve vesmíru mi plán kazil, protože dnes pro nás přišla sama Anetka, což bývá přesně ta situace, kdy na řadu přichází rychlostní galopy z terasy na terasu a pozice „jen si nás chyť!“ Jenomže Amík v posledních dnech vykazuje z mého úhlu pohledu naprosto nepochopitelné manýry a chová se trapně slušně.

úterý 24. května 2016

úterý 24. května 2016

Neměla by to s tou aktivitou přehánět, její milost služka. Rosničky totiž vyrukovaly s předpovědí, že kolem čtvrté začne lít jako z konve, tedy stejně jako včera, takže bych to viděl tak, že naprosto nejvíc optimální by bylo se na to vykašlat. Jakože na závody. Jak na ty moje sobotní drezurní, tak i na Amíkovy nedělní skokové. Proč pokoušet osud? Bohužel služčina demence je bezedná, a že prý naděje umírá poslední, co když pršet nebude? Bude, sakra, bude, bude, bude…

pondělí 23. května 2016

pondělí 23. května 2016

Počasí má grády. Počasí naprosto přesně odhadlo, kdy udeřit, protože kdy jindy je naprosto ideální začít lít jako z konve, než týden před závody?

neděle 22. května 2016

neděle 22. května 2016

To má být vtip? Pracovat v neděli? A ještě k tomu v neděli ráno?

sobota 21. května 2016

sobota 21. května 2016

Tak ten rádoby dort jsem nakonec fakt dostal. Není to přímo dnešní historka, abych byl plně upřímný. Původně jsem chtěl tuto kapitolu zcela vynechat, v rámci svých jistě pohnutých životních situací, ale na druhé straně je fronta zápisků chtivých čtenářů, které nemohu připravit o jeden z nejhorších zážitků tohoto roku. Kam se hrabe nedávný odběr krve!

pátek 20. května 2016

pátek 20. května 2016

Znáte všechna ta pořekadla, když dvounozí nejvíc pospíchají… Protože takto nějak to dnes vypadalo u nás. První zážeh vzešel od Anetky, která poslala služce SMS, že dneska nestíhá, a tak její milost služka přehodila službu na Ivu, akorát že ta ještě byla mimo město a akce se zpozdila o půl hodiny. Poté se ukázalo, že zrovna tento pátek není majitelka Amíka doma, takže Iva byla bez klíčů namydlená, a když konečně přifuněla služka a posléze i její plíce a pes, vyběhla Iva se svým chromým kolenem kopec a že nás odvede do stáje. Akorát že největší borec ve vesmíru usoudil, že jemu se dneska nikam nechce a zkusil na Ivu takové ty své fígle. A jelikož Iva je stejně jako služka posednutá důsledností, další půlhodinu si s borcem vyříkávali své osobní záležitosti a pozice ve stádě, aby bylo jakože jasné, kdo tam velí. Přitom konkrétně tohle je jasné jako facka, protože velící jednotkou byl, je a vždycky bude borec.

čtvrtek 19. května 2016

čtvrtek 19. května 2016

Tak tohle největší borec ve vesmíru fakt podělal. Lézt až takhle dvounohým ani radši nechci vědět kam až, to bylo opravdu, ale opravdu nechutné. Ne, že bych mu byl býval záviděl, když směl skákat, protože koníkové tuhle vlastnost neumí. A to i když stále ještě jsem a nejspíš pěkně dlouho budu nejlepší skokan široko daleko, byť mi služka skákání nechce dovolit, že prý chudinka nožička bla-bla-bla.

středa 18. května 2016

středa 18. května 2016

A nedá s tím pokoj, služka jedna zatracená. Je těmi závody naprosto posedlá a zřejmě neznám nic děsivějšího, než když je zrovna ona čímkoliv posedlá. A to mám dnes prosím narozeniny! Koneckonců služka dostala děsně vynadáno, od holčiček, že prý jak je možné, že nemám dort, že všichni koníkové, kteří se mihnou na FB, mají dort a že tohle od služky opravdu není pěkné! Dobrá práce.

úterý 17. května 2016

úterý 17. května 2016

Nejsem drezurní kůň. Tečka. Nebo jak jinak to mám služce sakra vysvětlit? Samozřejmě návrat k mému roubíku oceňuji a sám jsem překvapen rychlostí, jakou se mi služku podařilo zmanipulovat, co se týče výběru vhodného udidla. Ale jestli její milost umanutá očekává, že se mi vrátí moje udidlo a poté se ze mě zázrakem stane bílý koník přiježděný na úrovni GP, tak to asi holčička bude čekat dlouho a marně.

pondělí 16. května 2016

pondělí 16. května 2016

Zase téma prokluz. A to pěkně ohrané. Je s tím fakt už nemožná, služka. Zase mě navlékla do úplně jiné uzdečky a zase s tím dvakrát lomeným udidlem, a rovněž s teoretickou (ne-li teroristickou) přednáškou, že tahle uzdečka už zcela určitě dlouhá v lícnicích nebude, protože tahle mi určitě velká není. Měla pravdu, protože je mi malá.

neděle 15. května 2016

neděle 15. května 2016

Pokud hledáte odpovědi na otázku, proč je zase osm nad nulou, byť je již dva týdny naprosto prokazatelně a nezpochybnitelně poslední plně jarní měsíc květen, obraťte svou pozornost na moji služku. Protože tak jako vždycky za všechno může ona!

sobota 14. května 2016

sobota 14. května 2016

Borec Amík už to fakt přehání. Jakože s aktivitou a přístupem k práci. Kam se sakra poděla jeho pověst prevíta a syčáka, který každého proškolí a téměř každého donutí minimálně jednou sedlo opouštět v slzách, beznaději a s přesvědčením, že už nikdy jezdit nepřijde, protože mu to za tohle nestojí? Všechno je letos od základu špatně.

pátek 13. května 2016

pátek 13. května 2016

Děsně vtipné datum, pro dvounohé. Bojí se ho jako čert kříže, a přitom se vlastně nic neděje. Žádný veterinář na obzoru, žádné kování či střihání anebo dívání se na chudinku nožičku. Zrádkyně šlacha moje nehřeje a patřičně zakulhat se mi také nepodařilo, takže dnes jsem pod sedlo musel i já. A že bych z toho řval blahem, to tedy opravdu ne.

čtvrtek 12. května 2016

čtvrtek 12. května 2016

Váňov, naštěstí, dneska. Jakože pro služku. Protože tím pádem odpadla nejen ona po Váňově, ale i Danilon, a také i mazání mojí chudinky šlachy ohybače a rovněž potupné muset do stáje sám a pak stát sám ve vodě, minimálně dvacet minut. A to mě měla dnes přijet ostříhat Karolína, majitelka rovněž bílého koníka, se kterým jsme před lety v několika soutěžích startovali coby soupeři. Naštěstí pro mě nakonec opravdu začalo pršet, což korekce mé stále ještě zimní srsti odložilo na příští týden, a kromě toho se pořádně natáhla i tráva.

středa 11. května 2016

středa 11. května 2016

Zblázněte se všichni z Amíka, fakt že jo. Jak je šikovný, jak je letos naprosto famózní, jak je snaživý a líbivý a nejlepší a já nevím, co všechno ještě. Jako já jsem vosk? Jenom proto, že nejsem pojízdný? I když služka už na mě dnes sednout mohla, to jsem dobře slyšel. Ale že prý ne, a že když se zítra jezdit nepůjde, že to nemá cenu. Najednou!

úterý 10. května 2016

úterý 10. května 2016

Jako jak nabírat krev? Beztak bych se vůbec nedivil, kdyby ve skutečnosti šlo o skrytý manévr. Služka je schopna čehokoliv, když mám neschopenku, včetně dolézání za veterináři! Protože dnes jsem na asfaltu klusat musel a bohužel to vypadá o dost lépe než minule, což není dobré. Služka už fakt neví, koho všechno na nás poštvat. Minulý týden kovář, a teď injekční jehla, velká jako kráva. A zatímco borec Amík prokázal extrémně velkou nadmíru benevolence, já jsem se otrocky podřídit odmítl a zatnul jsem. A že prostě NIC nepoteče a tečka, protože je to moje krev a nikomu ji nedám!

pondělí 9. května 2016

pondělí 9. května 2016

Volno. Ale naprosto, ale opravdu naprosto nechutná verze volna, která skoro až hraničí s obžalobou související s týráním. Víte, co vymyslela služka? Tak samozřejmě nevíte, protože jinak byste sem nechodili číst má moudra, ale žádný strach, o žádnou pikošku vás nepřipravím.

neděle 8. května 2016

neděle 8. května 2016

Tak jako v neděli by se dělat nemělo, což služce nepřestáváme naznačovat týden co týden. A to platí pro nás všechny! Takže koníkové pěkně na pastvině, od rána do noci, a vyrušovat je bývá dovoleno maximálně tak donáškové službě anebo žrací delegaci, když nese snídani nebo večeři. Nicméně pokud dojde k situaci, kdy kolega borec musí pod sedlo, zatímco vy sami pouze absolvujete zkušební klus na asfaltu a poté si volně migrujete v prostorách jízdárny a požíráte květnový porost, tak to vlastně vůbec špatně strávená neděle není.

sobota 7. května 2016

sobota 7. května 2016

Jízdárna vlastně není tak úplně děsná, jak jsem se domníval. Začínám ji mít rád, protože v těchto dnech si ji skutečně a naplno užívám. Ale tak není se čemu divit, protože když máte na sobě maximálně tak ohlávku a masku a celá hodina a čtvrt strávená v prostorách jízdárny je jen o tom, že si chodíte, kam chcete, a v rámci migrace si cpete břicho, je to naprosto fajn a cool pocit! Dokonce dnes u jízdárny přibrzdila donášková služba s mrkví. Opravdu, legraci si nedělám, zastavilo bílé auto a vyběhla Kačka s kýblem mrkve a dokonce mi hned jednu osobně pospíchala předat!

pátek 6. května 2016

pátek 6. května 2016

Delegace, dneska. Iva totiž umí vybrat termín. Jednak se trefila do luxusního počasí, a co hlavně, sebrala vítr z plachet služce, protože té se blíží Váňov a díky mé naprosto nejvíc báječné neschopence nemá na čem jezdit. A jelikož sluníčko pražilo a největší borec ve vesmíru se projevoval, co se týče HS, tak služka ostrouhala! Protože jezdily jen Anetka a Iva. A já jsem tomu všemu velel ze zálohy, jak se sluší a patří na chudáčka koníčka, a konal jsem samostatnou práci, kdy jsem se pohyboval v prostorách jízdárny a testoval, co všechno je tam k žrádlu. Služka se mi sice pokoušela do mého úkolu zasahovat a radila mi, který plevel mám spásat prioritně, ale jako ať se na mě nezlobí, ale tomuhle ona opravdu rozumět nemůže. Tohle je soukromá záležitost každého koníka, co a jak bude požírat.

čtvrtek 5. května 2016

čtvrtek 5. května 2016

Nejvyšší čas na neschopenku. RTG vyšetření jsem absolvoval naposledy před rokem, téměř na den přesně, a už to docela přeháním, s tím stavem „v cajku“. Přece když mám ze čtyř tři chudinky nožičky nějakým způsobem zdravotně postižené, tak opravdu není na místě být celý rok zdráv. To nedělá dobrotu už z ryzího principu.

středa 4. května 2016

středa 4. května 2016

Poštvali na nás kováře. A vůbec se mi to nelíbilo. Protože se kolem toho pokaždé dělají děsné cavyky, jako kdyby nás milostivě navštívil Bůh, nebo tak něco, a služka se chová divže ne nábožně. Celé je to postavené na hlavu. A jak většinou kovář jezdí minimálně s půlhodinovým zpožděním, dnes učinil výjimku, zřejmě kvůli služce, která na něho po ránu vychrlila, že zrovna dneska v práci za někoho zaskakuje a že by tam potřebovala být úplně co nejdřív. A tak zatímco kovář dorazil o půl hodiny dříve, než bylo domluveno, služka pro nás běžela o čtvrt hodiny později, než původně plánovala, a vznikl z toho samozřejmě nekontrolovatelný stres a vopruz.

úterý 3. května 2016

úterý 3. května 2016

Něco je špatně. V odpoledních hodinách mělo začít pršet, respektive lít jako z konve, a to v době, která se samozřejmě kryla s naší činností na proklaté jízdárně. A co čert nechtěl, pršet nakonec nezačalo, a to jakože vůbec ani trošku. Prostě ani kapka. No a k jádru pudla: služka nadávala jako ďas. Jako chápete pointu… Celý svůj bílý život poslouchám, jak spílá dešti, a najednou obrat o tři sta šedesát stupňů? Místo aby se smála kopřivám a plevelu, že vloni touhle dobou už dosahoval ke spodní řadě ohradníku, zatímco nyní se směšně krčí u země? Protože když do něho teď služka rube kosou, nemá ani sílu na protiútok.

pondělí 2. května 2016

pondělí 2. května 2016

Hned v pondělí jízdárna? To služka nemá aspoň trošku fantazie? Nebo ochoty učit se novým věcem a přizpůsobovat se moderním trendům? Vlastně nejlépe z toho všeho dnes vyšel největší borec ve vesmíru, protože jemu stačí kopytem ukázat na jeho HS a všichni okamžitě začnou tokat a chodit kolem něj v rukavičkách. Což není fér!

neděle 1. května 2016

neděle 1. května 2016

Nechápu, k čemu dvounozí mají Svátek práce, když v tento den zásadně pracují. Tak jako Frost se oháněl argumentem, že to bylo super, protože za víkend a svátek jsou prý 100% příplatky, a když nad tím tak hloubám, mohlo by se tohle uplatnit i u koníků. Jakože pořádný příplatek za víkendově-sváteční práci, třeba ve formě dvou pytlů mrkve nebo měsíčního volna na zotavenou. Faktem je, že já dnes pod sedlo nemusel, byť mě služka nabízela Terezce, ale její konečné rozhodnutí „radši ne“ na věci nic nemění, protože i za pohotovost se prý dávají příplatky. A já zcela určitě v pohotovostním režimu byl, protože jsem borce Amíka s Anetkou v sedle pilně doprovázel skoro na každém kroku!