pátek 15. července 2011

Dvounozí dodrželi, co slíbili. A tak to má být!

Počasí se sice tvářilo všelijak, jakože chvílemi i příjemně, ale závratně vysokých teplot nakonec nedosáhlo, takže za námi v poledne nikdo nepřišel. Ani děti, ani kozy, ale nám tohle naštěstí nevadí, protože trávy je stále ještě dost.

Iva s Míšou pro nás přiklusaly až odpoledne, a to velmi hekticky, viditelně se těšily domů. Ale tak prázdný žlab jsem neměl, protože řízky na mě čekaly, což bylo prima, a trenérka se služkou dorazily o něco málo později. Pár minut to vypadalo na zradu, protože se přiřítily i služebně nejmladší děti, ale jak jsem již zmínil, slib daný dvounohými platit nepřestal, a přestože na nás drobotina usedla, dál než do řeky jsme nešli.

A v řece jsme stáli skoro půl hodiny a vegetili, nikdo po nás nic jiného nechtěl a bylo to hodně fajn.

Veselo bylo až k večeru, protože začalo navážení sena. A docela humbuk, protože cesta, kterou sousedi bezohledně zúžili, byla pro traktor opravdu úzká, tudíž trenérka musela povolat na místo činu posily s motorovými pilami, aby bylo možné balíky k nám na pastvinu přemístit. A jako divadlo největší, protože mně se zelený traktor nesmírně líbil (služka držkovala, že nemám vkus, ale ona tomu prd rozumí) a strašně jsem toužil se s ním honit. A jak traktor vezl na radlici dva balíky najednou, zkoušel jsem před ním utíkat a jakože ho vybízet ke hře, z čehož trenérku málem trefil šlak, protože nebyla schopna mě od obrovského traktoru odehnat. Pokaždé jsem se vrátil z jiné strany a byla to ohromná bžunda, bavili jsme se úplně všichni a chvílemi to vypadalo nadějně, co se týče honičky, akorát by tam nesměla být trenérka, která veškerou legraci hned v zárodku kazila. Ani pitomou hru s traktorem chudáčkovi koníčkovi nedopřejí!

A co hlavně, první várku balíků sena trenérka zákeřně ohradila lankem, takže jsme k němu nemohli, a to bylo úplně nejvíc trapné.

Dvounozí prostě potřeby chudáčků koníčků nikdy nepochopí!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: