sobota 13. srpna 2011

Po dnešku jsem si jistý, že už mi žádná doktorská návštěva nehrozí. Tedy úplně jistý ne, protože k pitomému úrazu přijít můžu, to je pravda, ale určitě to nebude souviset se služčinými paranoidními stihomany, že chodím divně. Nechodím! Mám úplně normální pohyb, akorát že specificky upravený, když jsem křivý jak služčin úsměv po zjištění, že nabízená čokoláda je hořká.

Ale bylo to legrační. Služka od rána stresovala, že se odněkud vynoří dědek a začne bourat plot u kolejí, jak včera vyhrožoval. Na inkriminovaném místě služka objevila čerstvou díru, zřejmě pro budoucí sloupek (dědek tam chce stavět vrátka, nebo tak něco), takže ji zatepla zaházela kameny a hlínou a udusala tak, že ani já bych to neudělal lépe. Vosy se po třetím dědkově pokusu odstranit je samozřejmě vesele rojí dál, takže služka shání krumpáč, a jakmile začne chcát, jakože intenzivně, vysvětlí vosám ručně, kdo má právo na bydlení na zahradě.

Já se nudil. Zkoušel jsem hopsat, po zahradě, takže jestli v ní ještě včera rostla tráva, tak po dnešku už neroste, a když přijel doktor, všechny jsem je slušně pozdravil. Služka měla sevřenou řiť ze dvou náležitostí: kromě dědka, který naštěstí nedorazil ani během doktorovy audience (protože kdyby se vetřel a začal doktorovi vykládat, jak služce opraví plot, postaví vrátka a vyhubí vosy, vynesla by ho služka z pozemku pravděpodobně na vidlích), se obávala, že se pokusím pana doktora sežrat zaživa. Tak jako zpočátku jsem z toho mírně rozhozený byl, protože aby mně cizí chlap sahal na hlavu a bez sedace, to byla sakra velká drzost. Ale faktem je, že krk a hlavu mám naprosto v pořádku, byť jsem puller jak z příručky, takže nebyl důvod útočit.

Zprvu to vypadalo, že na mně vlastně skoro nic není, a když se trenérka zeptala, co to moje kulhání, tak všechno prasklo, protože tohle prý nebylo kulhání, nýbrž chození šejdrem, což není pravé kulhání. Vynadáno dostala služka, za ty tři dny drilování „ze středu“ a násilné ohýbání na mou kritickou stranu, protože z toho jsem bolavá místa měl, a nejvíc nepříjemná mi byla masáž spojená s natahováním pravé přední nohy. Ale na svou obranu bych rád dodal, že jsem pana doktora nezakousl, naopak jsem spolupracoval, a když mě víc zajímaly rohlíky ve žlabu, prohlásil vet pobaveně, že takhle se bolavý kůň opravdu nechová a že s tímhle rozsahem „bolavosti“ koně normálně pracují.

Těžko soudit, jestli s tím mám souhlasit, protože pokud jsem definitivně prohlášen za „extrémně citlivý na každou ptákovinu“, tak mě čekají velmi krušné časy. Ale jisté pozitivum návštěva pana doktora přinesla, čekají mě už jen příjemné zimy, protože intenzivnější zátěž bez zadních ortopedických podkov má služka od dnes zakázanou. Hurá!

A co ještě víc hurá? Služka mě chtěla znovu zavřít do boxu, na noc, ale pan doktor naštěstí doporučil pastvinu. A nemusím popisovat blaho, když mě s ostatními po večeři odvedli nahoru, za služčiny poznámky, že snad hřebci na návštěvu nepřijdou, když teď tři dny nesmím dělat bordel.

Přitom by měla být ráda, že nemusí sekat trávu, trubka.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: