pondělí 15. srpna 2011

Takže nový režim, aneb snižování rizika návštěvy hřebců, ryze preventivně (i když stádo je opět pod námi, nikoliv nad námi). Trenérka vymyslela, že den budeme trávit u bažantnice, a aby se i tam snížilo riziko návštěvy hřebce (hafling), tak na noc budeme vráceni na Amíkovu louku. Ale tak proč ne? Když dvounožcům nevadí nachodit během dne tři kilometry, budiž.

Počasí se tentokrát milostivě nezachovalo, protože chcalo a chcalo a chcalo. A to se mi nelíbilo, přece jen jsem v sobotu absolvoval masáž, a protože jsem zvýšenou citlivost vykázal i pod sedlem, nebylo mi celodenní proudění studené vody na hřbet příjemné. A to jsem se vám ještě nepochlubil, že jsme na dnešek spali doma, protože když včera večer trenérka se služkou plachtovaly stoh sena, blížil se k nám Mordor, a to velmi rychle. A jak správně konstatovala služka: jakmile začne foukat, bude to hukot, a také to hukot byl. A když se začaly ohýbat stromy, tak se na sebe trenérka se služkou tak podívaly, jakože chudáčkové koníčkové v takovém děsu a běsu, a že nás vrátí do stáje.

Asi není úplně bezpečné procházet úvozem, když padají stromy a duní hromy a lítají blesky, takže trenérka zavelela „rychléééé!“, a tak jsme všichni utíkali rychle. A mně se to líbilo, protože jsem mohl být veselý, akorát že já z takhle prudkého kopce utíkat nesmím, a ve spojitosti se sobotním zákrokem fyzioterapeuta tuplem, protože přesně tohle mi zakázal.

A tak když jsem se dnes odpoledne šoural na jízdárnu, prohlásila trenérka „ten není ve své kůži“, služka poté dodala „Proč mě to nepřekvapuje, po včerejšku?“, a po prvním kole práce jsem byl odvelen „popásat se a netahat tu malou holčičku, která chtěla vodit koníčka“.

Služka mi pak sáhla na záda a to jsem málem umřel, to bylo, jako když do mě píchnou kudlu, a když mi hmátla na prsní svaly, chtěl jsem ji regulérně sežrat. Bohužel bylo teplo, na nošení pláštěnky, a služka nechtěla riskovat, že na mě v noci zase bude cedit, takže jsem na noc zůstal ve stáji.

A jako spokojenost, z mé strany. Stádo jsem si užil, přes den, a nijak jsem neřešil, že odcházejí, protože důležitější bylo naslouchat, kdy už pojede služčino vrzavé kolečko plné trávy. A protože mám mít tři dny klidový režim, tak mě volno čeká asi i zítra. Jupí!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: