středa 31. srpna 2011

Poštvali na nás kováře. Jako chápete ty stresy, když neuplyne ani týden a kovář přijede znovu. A znovu sahá na vaše chudinky nožičky a tentokrát to netrvá pár minut, jako minule, kdy nám akorát vyměnil vzorek na podkovách, protože tentokrát se kovalo kompletně.

Ale tak přežili jsme. Ono to od samého rána bylo veselé, protože děti zaspaly, a než přišly, že nás nakrmí, vystáli jsme na vyhlídce důlky. A co bylo nejvíc vtipné, hned po snídani jsme byli odvedeni do stáje, takže včerejší vynášení snídaní k bažantnici bylo zbytečné, ale zase faktem je, že na těchto škatulatech hejbejte se podílel sám pan kovář, který do poslední chvíle nevěděl, kdy a v kolik dorazí.

A pan kovář těžce zabodoval, protože přijel nejen v den, v který to slíbil, ale dokonce i přesně na čas, což služka s trenérkou nemohly rozdýchat. A div že ho na rukou nenosily a lem roucha jeho nelíbaly.

Kování probíhalo v pohodě, vedro nebylo, i já pospával. Sice mě prudila jedna moucha, kvůli které pak na mě služka vystartovala s repelentem, ale i tenhle služčin zákeřný útok jsem přežil, a přežil jsem i manipulace s černou zadní nožičkou, přestože jsem nesmírně trpěl. Tak jako chápete: držet ji ve vzduchu tak strašně dlouho, to vyžaduje extrémní koncentraci a psychickou stabilitu, notabene když ji přímo za vaším ocasem sprostě pomlouvají.

Služka panu kovářovi během práce objasnila emoce ze sobotních military závodů, kdy každá její věta obsahovala výraz „a zkurvila jsem to“, ale že prý má ze mě strašně dobrý pocit, protože jsem se do toho hnal jako tank. A žalovala, že jsem nešel udržet, což je sprostá lež, protože já samozřejmě udržet jdu, akorát na to potřebuji víc času a trošku delší prostorové možnosti.

Po kování jsem si v klidu sežral řízky, a když byli i kolegové hotoví, co se týče korektur kopyt, směly s námi děti jít stát do vody. Trenérka přesun do řeky zahájila důkladným proslovem, že ve vodě se bude v klidu stát a maximálně po karpy, a ne, že přijdeme zlití až k uším, protože už je zima, a že jestli uslyší, že někdo hrabe, zmlátí všechny na jednu hromadu.

Za normálních okolností jejímu způsobu vyhrožování nakloněný nejsem, ale ve věci ledové vody rád souhlasím, protože cákání fakt nesnáším, a to i ve vedrech.

Večeři jsme dnes dostali velmi brzo, abychom nemuseli čekat ve stáji až do pěti, ale to vůbec nevadilo, aspoň jsme po zbytek dne měli od dvounohých pokoj.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: