středa 7. září 2011

Zatímco včera jsme přes noc spali ve stáji společně s Béruš, dnes již tomu tak nebylo. Služku určitě odradila nutnost se brzy ráno sápat do kopce trávou dlouhou po kolena a ještě k tomu skoro po tmě, protože svítá čím dál tím později, a právě tohle je jasným důkazem jejích priorit. Pravdou je, že já jsem radši venku se stádem než ve stáji, ale to na věci nic nemění: je na mě hnusná, zlá a nedopřeje mi pohodlí!

Béruš si kromě pokulhávání vymyslel i kašel, a to už trenérku v klidu nenechalo. Kulhání u ex-dostihového šampióna není nic zvláštního, notabene když se prudce změní počasí a ještě dojde k ostrouhání kopyt, ale kašel normální rozhodně není, takže služka dostala za úkol sehnat pláštěnku a trenérka co nejvíc průduškového čaje. A ráno za námi Béruš přivedla majitelka Amíka a jako radost největší, jako by se Béruš vrátil minimálně z ročního pobytu mimo stádo.

Jízdárna je stále mimo provoz, takže jsme k naší kolektivní úlevě vyrazili do terénu, vylepšovat kondičku. Služka mě chce v sobotu vytáhnout na závody, a že by prý vůbec nebylo od věci si zacválat, někde na rovině, pokud možno co nejdelší úsek a pokud možno co nejvíce v klidu, tedy žádné tempo 600 a smrt v očích.

Také vám připadá, že dvounožci nás zcela úmyslně zbavují možností si práci užívat? Proč sakra cválat pomalu? Proč bez předbíhání a vzájemného hecování se? O zákazu kozlovat se raději nezmiňuji, v tomhle směru už přestávám být naivní.

Spolu se mnou vyrazili do přírody i Amík s Ivou a Megy s Nikčou, a služčino překvapení, že čtvrtá louka u řeky je posekané a tráva odvezená, nemělo mezí. A když se jí údiv proměnil v nefalšovanou škodolibost a směrem k Ivě pronesla „mno, jestli jsou posekané a sklizené i ty další, tak upřímnou soustrast“, vysvitla nám naděje, že přece jen veselo bude. Služčina úvaha, že jsme stále ještě nabuzení a natěšení z military, byla naprosto přesná, stejně jako domněnka, že posekaná louka nás ve cvalu vyhecuje ještě víc, a tak ještě před cváláním vyhlásila ordre: cválat si začne Iva, a kdyby něco, velký kruh to jistí. A bohužel s dodatkem „kobyla před Fina!“, abychom se prý nehecovali s Amíkem, což byla velesprostá zrada.

Dokud se cválalo směrem od domova, zdálo se být naprosto všechno pod kontrolou. My jsme si se služkou velmi rychle ujasnili pozice ve stádě, a až když se zatáčelo doleva, jakože už směrem zpátky, služka správně usoudila, že něco je špatně, protože Iva právě vytvářela velký kruh, a to hodně velký kruh. Já s Megy jsme takhle hodně velký kruh neměli, protože nás ihned vzali zpátky a museli jsme zastavit a krokovat, dokud si Iva Amíka nezpacifikovala, a nápad, že tedy ještě zkusíme v protisměru tu další louku, padl vniveč v momentě, kdy na ni mířila nákladní auta odvážející posekanou trávu. Prostě to nebylo ani trochu fér, protože co se čtyřnohých týče, nás by nikdo do cvalu opravdu pobízet nemusel.

Dokončili jsme louku, s kratším cvalovým úsekem před jejím koncem, a aby adrenalinu náhodou nebylo málo, potkali jsme se na polní cestě s dalšími sběrnými náklaďáky. Služka nechtěla autům blokovat vjezd, takže čelem vzad a jakože jdeme šplhat horu, což já jsem přijal s nadšením, neboť jsem to jako typický pitomec sežral i s navijákem, na rozdíl od Amíka, který služčinu zástěrku prokoukl. A nejen to, protože Amík zároveň vyrukoval s defenzivou, a že nikam nahoru šplhat nehodlá a konec legrace. Předvedl s Ivou několik veselých ukázek vysoké španělské školy, a protože ani Ivě se nechtělo blokovat cestu, byť řidiči okamžitě zastavili a čekali, co bude dál, jala se Amíkovo sedlo dobrovolně opustit a že ho za námi přitáhne ze země, i kdyby trakaře padaly.

Amíka její taktika nemálo zaskočila, zřejmě je zvyklý od majitelky, že se stejně nakonec půjde tam, kam chce on, a s nefalšovaným překvapením Ivu opravdu následoval, přestože to před několika sekundami vypadalo, že si radši ukousne nohu, než aby šel za námi.

Služka pronesla cosi ve smyslu „no ještěže tohle neviděla Monička“, zamávali jsme řidičovi a mohli jsme jít konečně domů.

A jako za sebe říkám, že toho cválání bylo málo, a že by to dvounozí měli napravit!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: