pátek 9. září 2011

Ráno služka, co se týče snídaně, protože majitelka Amíka ohlásila noční. Úplně původně se chystala nakrmit trenérka, v domnění, že bude lít jako z konve, což mívá za následek, že do práce nemusí. A tak se se služkou dohodly, že v šest ráno trenérka krmení buď potvrdí, nebo vyvrátí, což se jim zdárně podařilo převést i do praxe, ale horší to bylo s domluvou ohledně Béruš.

Béruš chudák zůstal bez snídaně! A to jakože úplně, protože služka je úplně blbá, zlá a týrá chudáčky koníčky hlady. Trenérčino „Berušku můžu nakrmit já, protože stáj mám cestou a lze si v ní rozsvítit“ služka pojala jako „Berušku si udělá trenérka“, zatímco trenérka automaticky počítala s faktem, že služka přihraje snídani i k Béruš, až si půjde do stáje pro holinky (služka coby typická socka totiž vlastní holinky nemá a musí si je půjčovat).

Realita však byla taková, že nepršelo a že služka v rámci pospíchání do práce popadla kolo a vyrazila za námi v roli cyklisty sebevraha, protože teď klouže úplně všechno: jak sračky, tak i tráva. A samozřejmě hromada keců a hloupých poznámek, že žereme pomalu, že cintám, že jsme šmejdi a tak, takže jestli nám budou prokázány žaludeční vředy, tak jedině kvůli služce. Chudáček koníček se ani v klidu nenažere! A nejvíc bylo, když se mou deku snažila zabalit do batohu, že ji nechá doma uschnout, načež sebou plácla, protože kolo nebylo na nevyváženou zátěž připravené.

O kecech, že už nikdy více, protože smrad z deky by vyhnal i případné zloděje, nemluvě: je blbá. Odpoledne jízdárna. No jako fakt, nedělám si legraci! Ale naštěstí jenom opatrně, takže já jsem akorát klusal se služebně nejmladšími v těch pevnějších místech, zatímco Amík a Megy museli skákat, i déle pracovat. Docela vtipná situace, protože na závody mám zítra jet já, takže teoreticky bych měl hlavně já skákat, ale služka to v hlubokém nechtěla riskovat. Že prý jsem si zaskákal v úterý a že zítřek budu mít coby náhradu tradiční jízdárenské práce, když se tenhle týden pracovalo pouze v terénu.

Ani jsme večer nešli na pastvinu k bažantnici, protože ráno už bývá tma, a služka odmítá pátrat po stádu v místech, kde není na krok vidět, kde je tráva po kolena, kopřivy po bradu a ještě se tam potulují divoká prasata. I ve stáji jsme byli poměrně dlouho, služka mi zaplétala hřívu alespoň do copánků, protože dědek opět zabodoval; tentokrát si půjčil z naší stáje elektriku na cirkulárku a podařilo se mu celou stáj od elektriky odstavit, a to tak že kompletně, takže nebylo možné ani spařit oves, natož svítit.

A bez světla hřívu ráno v půl sedmé nezapletete, takže s tím služka vyrukovala s předstihem, a kecal bych, že mě tím zpočátku nevyděsila. Regulérně jsem znejistěl a začal jsem ze sebe tlačit obsah střev, jakože se asi ještě někam jede a že mi všichni utečou na pastvinu, ale byl to naprosto zbytečný poplach.

Prostě je blbá. Takhle mě strašit!

Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: