pondělí 19. září 2011

Dvounozí jsou fakt vtipní.

Domluva v půl sedmé ve stáji ve skutečnosti znamená, že služka, která tam chtěla být první, přijde v sedm, a to v době, kdy z neděle platilo, že kdyby pršelo, tak sraz v půl osmé. Což v praxi znamenalo, že než služka přišla, nasypala mi majitelka Amíka snídani, a to tu lepší (chutnější) část, takže služčina naděje, že do mě v prostorách stáje ještě nacpe i kýbl řepných peletů, zhasla jako svíčka.

Hlavně že mají počítače a mobily a já nevím, co ještě všechno!

Vzhledem k počasí, které ani během noci nezahálelo a seslalo do jízdárny dalších několik galonů vody, bylo jasné, že práce dnes nehrozí vůbec nikomu. Já s Amíkem jsme dostali volno pozávodní, na čemž nešlo nic změnit, a kobylka s Béruš k němu přišli právě díky lijáku, neboť nikdo již nedoufal, že se to třeba odpoledne uklidní. Služka si sice během svítání krásně naplánovala, že když do mě nacpe řízky, tak je nebude muset nahoru na pastvinu tahat odpoledne, protože co si budeme namlouvat, řízky samostatně o sobě jsou těžké, i bez jádra, vojtěšky a všech dalších těch věcí, které do mě systematicky cpe v naději, že třeba budu vypadat jako kůň. Ale stejně tak asi nemusím zdůrazňovat, že už se nám hodně moc chtělo jít ven, a že když už jsem měl sežrané obilí, nebylo třeba se zabývat nějakou šlichtou z řepných peletů a sladového květu. Služka mě sice přemlouvala a neustále do řízků přisypávala oves, jakože mňam, ale tak blbý, abych sám neposoudil, co je mňam, opravdu nejsem.

Den jsme spolu s Béruš strávili zadekovaní a pláštěnky nám dvounozí nechali i na noc, což bylo velmi milé. Faktem je, že ta nová pláštěnka není tolik teplá, jako ta s fleecem, takže jsem neměl potřebu se válet, a to bylo kapku prekérní, protože tím pádem nedošlo k újmě na pláštěnce. Služka totiž zapomněla zapošít krk, takže jsem ji měl opravdu nadoraz před koncem kohoutku, a kdybych se vyzkoušel válet, tak by se pláštěnka třeba přes kohoutek smekla a rupla by. A služka by jistě byla nadšená, protože pláštěnky jsou stále ještě ve zkušební době.

Tak snad příště.

Odpoledne kromě služky přišly i Kačka a Verča. Rozdali nám večeře, zkontrolovali, jestli máme všechny chudinky nožičky, a také jestli Amík nekašle, protože ráno chrchlal víc než předtím Béruš. A že prý dobré, že mu neteče ani sopel.

Prostě jsem nejlepší já, co se týče sopelu. Protože mně teče sopel pořád!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: