sobota 17. března 2007

Opět jsem byl nejhodnější kůň. Jinak služka na mne dlabe... Ráno na mne poštvala dítě, aby mne nakrmilo, a sama se neráčila přijít. Odpoledne vypadala věrohodně, co se týče ježdění... No ještě před odchodem na jízdárnu měla zase menší rozepři s borcem Amíkem, opět na téma "bláto vs železné hřbílko", ale tentokrát jenom vyhrožoval. No stejně mu musela jednu ubalit, protože jak vztekle hrabal přední nohou na té slepé straně, tak se trefil do služky... Je na něho zlá, to říkám pořád.

Na jízdárně čekala návštěva, další donašeč mrkve. Z Prahy. A já byl hodnej... já byl tak hodnej, protože po mně nikdo nic nechtěl, žádné podsazení a shromaž'dování a další trapné buzerace. Kltko taky vypadal spokojeně, služka na mne nehulákala, že se vleču... Jako já umim rychlejší tempo, ale když není důvod? A všichni byli spokojeni. No hlavně služka zářila, že nemusela jezdit.

Akorát když na mně jela nahoru, tak málem políbila matičku zemi. Jak pospíchala, tak přehlédla bubáka, na vodárně... a jak zafoukal vítr a práskl s dvířkama od elektriky, tak jsem si přidupnul. No to zase bylo slov. Někdo by jí měl vysvětlit, že v přítomnosti slušného koně by se mělo hovořit slušně.

Váš kůň



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: