úterý 20. března 2007

Možná na tom fakt něco bude... To jakože se služkou občas míváme totožný princip smýšlení. Jakože jedno tělo, jedna duše. Dnešek tomu byl příkladem: venku zima, hnusně, vítr, absolutně nevhodné klimatické podmínky pro práci... naopak nejvhodnější situace pro zralou úvahu, jestli by nebylo lepší se na nějaké ježdění vybodnout. A posléze uznat, že to má něco do sebe.

A vida, funguje... Nešla jezdit. Vybodla se na to. Hodná služka, asi ji fakt mám rád. Jako ona spekulovala dlouho, a když se teda nakonec na sebe a na své jednání naštvala a usoudila, že je nejvyšší čas dát lenosti a pohodlnosti za vyučenou, tak si uvědomila, že právě žeru večeři. Takže už měla smůlu. No jedině že by čekala další dvě hodiny, než mi vytráví, ale to pochybuju. No ještě že ne... Ihahahaaaa...

Bych nevěřil, co udělá větší příděl mrkve se dvěma koňmi. Borec Amík sám strká hlavu do ohlávky, akorát kdyby mne pokaždé předtím nezrubal... No nejenom on. Dneska jsme spolu zase bourali služce jednu překážku. A jak jsem hrazení páčil hlavou, tak jsem si roztrhnul kus svého koňského ksichtu. Mezi žuchvou a tlamou mám šlic. Služka vyloženě kvetla radostí, ani mi neřekla, že jsem pohlavní orgán, což se divím. Jukla, jestli není potřeba stehovat, ale je to jen sedřené. Ale prý mi to příště zastehuje ona sama, no nazdar. Sadistka jedna.

Taky se mi smála, jak bezprostředně po slupnutí jádra upaluju k bedně se senem, protože tam teď bývá mrkev. Nechápu, co je na tom směšného. No aspoň že nám ji neužírá, jako tenkrát ty granule od Schaumanna. S Klárou jich stihly sežrat víc, než rozdali nám, chudáčkům koníčkům. A ještě se divily, že z nich tloustnou, ihahahaaaa...

Váš kůň



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: