pátek 13. června 2008

Trenérka ráno vypadala, že mě sežere zaživa, stejně jako bubák. Tak jako ano, nalézal jsem se v zakázané zóně, ale fakticky za to nemůžu. To místo mě prostě svádí k návštěvě, doslova si o to říká, a já zkrátka a jednoduše neodolám. Služka prý prohodila cosi ve smyslu, že po neděli se uvidí, kdo bude podlézat drát, z čehož zrovna moudrý nejsem. Ale tak ona vždycky vyhrožovala. Je blbá.

Trenérce onemocněla Markétka. Napohled by se zdálo, že je to nejlepší zpráva týdne, protože od ní tím pádem bude odpoledne klid, ale opět jsme utřeli. Ráno sice přišla a dokonce mě pochválila, že jsem zkrátil ranní žraní o plné čtyři a půl minuty, ale odpoledne dorazily pouze Jarča s Ivčou, a po nich služka. Služka působila dojmem, že pochází z jiné planety a učí se teprve fungovat; všechno jí padalo z rukou, pátrala po věcech, které již v ruce držela a samozřejmě chrchlala, kýchala a nadávala. I Jarču s Ivčou pozdravila „Co se tlemíte, smradi?“ a mě s Amíkem vůbec, no ani nezabučela. A zkuste téhle osobě naservírovat informaci, že s námi v našem výběhu na naší jediné trávě opět bydlí stádo sousedovic koz, které prokazatelně nepatří k nám.

Služčina reakce byla naprosto totožná, jako ta trenérčina, když jí vzápětí telefonovala:“No to si děláš kozy?“ Nevím, jestli to reálně lze, dělat si kozy, ale asi jo, když to říkaly. A co prý s tím, když s tím de facto nic dělat nejde, protože jediná obrana proti sousedovic zvířatům je postavit dvoumetrový plot. Takže kýble nadále věšet na strom, tak zněl rozkaz.

Další cennou půlhodinu služka strávila zkoušením různých typů zvonů, zakoupených kvůli mým zadním podkovám, aby se snížilo riziko, že mi ve výběhu Amík některou z nich ušlápne. Jako chápete to: nestačí, že jako kretén nosím zvony na zadních, ale ještě jí budu sloužit jako model? Jsem ani nedutal! Protože zvony žerou Finečkům nohy. Stál jsem jako socha, bez pohnutí, pouze jsem preventivně tlačil oko. Vůbec nejhorším byl ten přetahovací gumový zvon. Nejen že služka absolutně neovládá onen grif, kdy zvon násilně rve přes vaše kopyto, což je něco, co absolutně a se vším všudy bolí, ale po zjištění, že ta guma je tenoučká a přesah podkovy nechrání, ho z vás ihned rvala zpátky, aby se věc jakože nezničila kvůli vrácení, a to bylo ještě horší. Pár vteřin to vypadalo, že mi utrhne i nohu; to už jsem byl tak našponovaný, že kdyby do mě píchli vidlemi, ani kapka nevyteče. Služka si dala minutu oddech, bo jí to nešlo udýchat, a jak mi chudinku nožičku pustila, tak chudinka nožička dopadla, no nedýchal jsem strachy. A děsný smích, že mám zadní nohy křížem. No jako chtěl bych vidět je, kdyby jim takhle někdo ubližoval.

Služka si poté na pomoc přizvala Jarču a pomocí popruhů mi zvon s nožičkou trhaly dál, až se jim podařilo ho bez úhony (bez úhony zvonu, nikoliv chudáčka koníčka, protože já jsem si odnesl silné trauma) stáhnout. No každopádně bych řekl, že tyhle zvony už na mě nikdy neuvidím. Ze tří modelů služka vybrala opět neoprenové, protože jsou prý u patek zesílené. No uvidíme, jakou zátěž snesou.

Jízdárna... naštěstí jenom 4 děti a naštěstí služku zajímaly úplně jiné věci, než jak haranti sedí a pobízí. Zítra se asi bude něco dít, protože tahala stojany a přemísťovala pneumatiky. A aby těch pakáren jo nebylo málo, tak jsme večer ještě museli do Mateřské školky, kde měly dětičky rozlučku (předškoláci) a v rámci programu i svezení na chudáčcích koníčcích. Ale jako dětičky hustý (jak by řekla služka), protože přinesly neuvěřitelné množství pečiva a mrkvičky a jablek. A některý ten chleba byl fakt dobrý, protože služka ho bezostyšně žrala taky, a pokaždé, když jsem kolem ní šel, tak jsem se natahoval, aby mi dala také, jenomže ona je lakomá. A ne málo, protože když viděla, jaká jablíčka jsme dostali, tak jí krvácelo srdce a hořce tam lamentovala „taková škoda!“

Tak takovouhle mám služku. Ale už jsem si zvykl. A je od ní fakt milé, že dneska nejezdila.

Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku:
odpovědětodpovědět Gravatar

Jo draace, nandavat ty gumové zvony je f...

Jo draace, nandavat ty gumové zvony je fakt prima - jsem to nezvládla, musel manžel, takže gratuluji. Dá se ale předpokládat, že je ten kůň neztratí. My teď nosíme zadní strouhačky, a docela to funguje. Držím palce s alergií. V