z původního deníku

31.05.2002
pátek

Dnes návštěva divadelního představení, kdy jsme kromě kulturního zážitku zkusily naším ne zrovna obvyklým zevnějškem (jakože večerní šaty) zapůsobit i na mého šéfa. Tedy bývalého šéfa, protože mě dnes ráno propustil, protože práce není, a že se radši obejde bez skladníka, než bez chlapa, který může o víkendech montovat střechy.

Což chápu.

A když už mě tak pěkně ponuře obeznamoval s vyhazovem, využila jsem pochmurné atmosféry a vyklopila jsem, o co přesně jde: potřebujeme půjčit auto, na závody. Lípa neklapne, ale Klárka je rozhodnutá za každou cenu jet závodit do Plzně, která se koná už příští týden v sobotu.

Móňa je natěšená jako o Vánocích, protože poslední roky strávila u dostiháků, po parkurech se jí stýská. Vůbec nemá strach, že by si trhla ostudu, kobylka šikovná je a ve volbě se prakticky nedá nic moc zkazit. A vymóděné jsme relativně uspěly, s Klárkou, auto by ex-šéf půjčil, když nebudou mít kluci montáž.

Z práce jsem se přesunula k Radce a budovala jsem Sivenovi box. Konečně jsem kostru pobila prkny, až na pár maličkostí je hotovo. Zbývá přitáhnout z Klondaiku gumy na podlahu a vymyslet zavírání.

Dorazila mě Móňa, když vyrukovala s vyřešením Píšťalčiny říje:“Musíš hned zítra přivézt Sivena! Aby se kobylka rozříjila už teď, protože jestli s tím začne v pátek, neskočí ani sirku!“

Hned se mi líp dýchá, když se to vymyslí ještě komplikovaněji, než jak to bylo doposud! :-)

Problém je, že Sivenův majitel má pořád vypnutý mobil.

(zdroj: http://www.bobanek.bloguje.cz/)



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: