středa 12. října 2011

     Služka to asi pěkně schytala. Služka je totiž namachrovaná, co se týče počasí, a tak není divu, že dnes vyhořela na plné čáře, protože počasí ji naprosto, jak to jen napsat slušně, prostě přechytračilo.

     Takže jsme od půlnoci mokli, jakože úplně všichni, a já s Béruš bez pláštěnek, což není ani pro jednoho z nás optimální, protože Béruš nasazuje plnou zimní srst až v listopadu a ta moje není k tomuto typu zátěže stavěná nikdy. Prostě jakmile já zmoknu na kůži, tak smůla, a tak není divu, že mě služka neustále monitorovala, jestli se neklepu. A u Béruš to samé, protože trenérka nevěděla, že jsme v noci deky neměli, neboť služka usoudila, že v teplé frontě je lepší v dekách nebýt. Proti teplým frontám nic, ale ve své geniální analýze služka pozapomněla na vytrvalý déšť spojený s větrem.

     A tedy fučelo hnusně. Na jednu stranu fajn, že nám přes den nezavřela seno, což by služka v případě nedeštivého počasí udělala, ale jinak humus. Navíc mě to seno úplně tolik nebaví, protože já radši trávu, a když služka viděla, jak si ostatní cpou břicha senem a já tam v nekončícím lijáku oždibuji centimetrové lístečky jetele, mohla vzteky vyletět z kůže.

     Ale co jako? Je to moje teplo, ne její.

     Nicméně ani služčino prádlo odolnost vůči počasí neprokázalo, takže půl hodiny po poledni sbalila nářadí a že ve čvachtajících botách a prosáklé běžkařské bundě fakt hákovat nehodlá. A aby se nebála, tak s sebou do stáje vzala mě s Béruš, a odůvodnila to faktem, že aspoň uschneme, aby na nás večer šlo dát deky.

     Akorát že naprosto zbytečná námaha, protože trenérce se zželelo nad Amíkem a zatrnulo jí nad kobylou, která díky senu rapidně nabobtnala, až ve dvounožcích zahlodala pochybnost, jestli nakonec se sousedovic hřebcem březí fakt nebude. Každopádně ať už je to jakkoliv, zůstali jsme na noc všichni doma, takže večeře, seno, suchá podestýlka a absolutní veget.

     A i když jsme venkovní a pastevní, kecal bych, že nám občasné pohodlí nebodne. Akorát nesmím zapomenout lehnout si do hovna, abych své nadšení dokázal i služce, která mě chtěla v pláštěnce nemilosrdně vykopnout ven.

     Ale ona tomu jednou porozumí. Tedy doufám.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: