pátek 14. října 2011

     Někdy není tak úplně od věci být chudáčkem koníčkem. Notabene šmajdavým, ve vlastnictví úzkostlivě paranoidní služky, která překování řeší pomalu víc než já sám. Protože přesně z toho mi dneska káplo perfektní volno!

     Ale tak nebyl jsem jediný, kdo se z práce vykroutil, protože Béruš nelenil a v rámci vyjasňování pozic ve stádě (resp. u balíku sena) se trošku navzájem pošlapali s Amíkem. Amík velmi rád prosazuje názor, že balík sena je jeho, a pokud se mu nedaří všechny čtyři strany žrací bedny hlídat, tak se snaží žrát to nejlepší seno. A nejlepší seno, jak všichni důvěrně víme, bývá právě to, které žerou ostatní, takže okolo žrací bedny dochází ke hře „škatulata, hejbejte se“.

     Ale já tuhle hru rád nemám, takže já jdu většinou okusovat milimetrový jetel a služka z toho na prášky. A kdyby byl býval i Béruš se mnou okusoval jetel, tak by neměl zašlápnutou chudinku nožičku.

     Ale na druhou stranu, slušné bebí. Zášlap otekl, protože u Béruš k narušení lymfatického systému stačí opravdu velmi málo, a jelikož to vypadá hůř, než jaké to ve skutečnosti je, tak z toho kápla perfektní neschopenka. A to služka se Štěpánkou velmi precizně zkoušely, jestli Béruš na zadní nohu kulhá (samozřejmě nikoliv).

     Takže já a Béruš žádné sedlo (vyválel jsem se naprosto zbytečně), a já měl ještě lepší odpoledne, protože jsem nemusel vůbec nikam, zatímco Béruš byl násilně odtažen na vodítku pryč.

     Konečně příjemný pátek!

     Váš chudáček koníček

 improvizace v rámci přípravy na ZZVJ:-)

P1430966




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: