sobota 12. listopadu 2011

     Od samého rána jedna hrozba za druhou, takže enormní stres. Moc dobře jsem služku včera slyšel, že pokud nebude ráno tvrdo, pojede k Váňům se mnou, doplnit hubertovský lot, a tahle představa mě opravdu nenaplňovala, protože by to bylo na celý den a hlavně tam a zpátky bych musel jít sám, když na Amíka služka nemá zkušeného jezdce.

     Počasí však ukázalo vlídnou tvář a vyrukovalo s mrazem, který zaskočil i nás, chudáčky koníčky. Výlet krokem v této teplotě služka bez váhání vzdala, stejně jako se vyvlékla z možnosti vyfasovat pod sebe koně dostihového, a to byla velká škoda, protože kdyby ji ultra chladné počasí vyčerpalo, možná by se na popolední program vykašlala a já bych před obědem nikam nemusel.

     Bohužel jsem byl osedlán, vypucován (naprosto krutě a brutálně, jako kdyby na blátě v mé srsti závisela existence lidstva) a vyrazili jsme vstříc Dvorečku, kde se mělo odehrát skákání. Když pominu fakt, že se mi nikam (jakože opravdu nikam!) nechtělo, že všechno v dosahu pěti kilometrů číhalo na Finy a že služka mi nedovolila se na poslední louce řítit rychlostí světla, tak to nakonec tak úplně špatné nebylo. I když tu louku jí neodpustím, protože na ní je u kraje balík sena, který se s trenérkou a dětmi vždycky skáče, a jelikož služka nechápala, proč se k němu řítím, nedostal jsem příležitost ho přeletět a hned za ním jí vzít ruku a hurá domů. A nemusím snad dodávat, že narušování stereotypu chudáčka koníčka je neodpustitelná sprosťárna!

     Absence martingalu mi však radost udělala a to nemalou. Křížový nánosník mě sice štval, to je pravda, ale krk jsem vyvracet mohl naprosto v pohodě, a když se klusalo nahoru s tím, že kousek zacváláme na rozehřátí, využil jsem příležitosti k posunu do první linie, a co bylo úplně nejvíc, vedoucí Haiwa pojala chod akce naprosto stejně, takže tempo lotu se poněkud zvrhlo a nekoordinovaně se část řítila dopředu a část již točila, tudíž nastal veselý šrumec, který mě nemálo bavil.

     Ne však služku. Ale můžu snad já za to, že trubka skoro vůbec nejezdí? Že nemá kondičku? Že není zvyklá na pullování?

SONY DSC

     A tak jsem neustále musel poslouchat, co všechno jsem, co všechno mi provede, a spolu s Masťou jsme si většinu tratě úžasně procaplovali, což nemělo chybu. Bez martingalu se mi výborně klad odpor, takže služce brzy došly síly, a během skákání jsem hrál hlavní housle já, co se týče tempa, takže bych opravdu ocenil uplatnění tohoto modelu v praxi.

     Ale jinak hodný kluk, jako vždycky. Sice jsem pulloval a caploval, ale nevyskakoval jsem do strany, nestavěl se na zadní a ani jednou jsem to se služkou neodpálil do soukromého dostihu, takže by mě naopak měla megalomansky pochválit za velkorysost.

     A za tu krávu u cesty já nemůžu. Kdyby nebyla schovaná v křoví a nezabučela, tak bych neodskočil, a ještě víc nemůžu za to, že jsem tím služce málem utrhnul už tak zmrzlou ruku, protože z kopce ke stáji mě vedla, aby si rozproudila krev. To je její problém, že není schopna zajistit bezrizikový návrat domů!

     Váš chudáček koníček

11-11-12 dvorecek




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: