neděle 27. listopadu 2011

     Návrat služky do služby.

     Také už bylo načase, protože dva týdny už je fakt extrém. A nepřijela sama, spolu s ní dorazil i Frost, kýble s večeří a snídaní, mega zásoba vody a bílé auto. A protože mně nic neujde a mám pamatovák na vozidla, přišel jsem jí naproti, a když jsem viděl, že to je fakt ona, dlouze jsem na ni zavolal. Jakože fakt dlouze, což asi nebyl úplně dobrý nápad, protože v lidech to pak vzbuzuje dojmy, že jsme na ně vázaní, což samozřejmě nejsme.

     Pozdrav přece patří zásadně a vždy kýblu s jádrem!

     Spolu s Frostem dorazila i nadílka, a to dva banány. Že prý mrkev nesehnal, protože v obchodě ji neměli, a tak nám každému koupil jeden banán, což není úplně košer, protože banánový chudáček koníček jsem pouze já. Nicméně tak jako tak jsem oba banány nakonec získal já, byť poněkud neplánovaně, protože Frost je oba odložil u vody, jakože je oba dostaneme až po večeři. Budiž, proti dezertu v zásadě nic nemáme, akorát že já na rozdíl od Amíka nejsem separován, co se týče večeře, takže když jsem měl dožráno, zamířil jsem automaticky k vodě. A banány tam čekaly a usmívaly se na mě, takže jsem se samo-obsloužil a nemusím snad dodávat, že na Amíka nezbylo.

     Prostě šikovný kluk.

     Služka z návratu do služby kdovíjak odvařená nebyla. Rozebrané žrací necky ji nepotěšily, stejně jako se zděsila, když se podívala do balíku sena, který byl víc nejedlý než jedlý. Takže nám seno narychlo přebrali, protože na shození nového ze stohu již nezbývalo světlo, a pak se pustili do likvidace hnoje, který mezitím v bezprostřední blízkosti krmelce vyrostl. A co čert nechtěl, mrkev po kapsách fakt neměli.

     Tak nevím. Očekával bych, že absence služce otevře oči, co se týče mrkve, ale asi ne. Asi byla nemocná moc krátce.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: