neděle 18. prosince 2011

     A dobře jí tak. Nemá to na sebe přivolávat!

     Služčino spaní totiž proběhlo v mnoha drastických scénářích, kterak spodní stádo sousedovic hřebců odhalilo vypnutou elektriku a do rána nám sežralo všechno seno. Když opomineme fakt, že takhle malá skupina nemůže přes noc sežrat zásobu balíků na tři měsíce, tak je silně zarážející, že se služka ve svých snech bojí hlavně o seno, nikoliv o nás. Co třeba obavy o náš zdravotní stav? Co kdyby si hřebci chtěli vyřizovat pozice s Amíkem a Amík by přišel o druhé oko? Anebo ještě hůř, co kdybych ke zdravotní úhoně přišel já, v rámci honění se v tomhle terénu?

     Tady jsou jasně vidět služčiny priority. Seno je přednější než my!

     A o to víc jí přejeme ranní sdělení od majitelky Amíka, že spodní stádo opravdu přišlo, akorát že není v naší ohradě, nýbrž na druhé straně plotu. Takže služka až tak úplně zbytečně špatné spaní neměla, byť k naplnění nejhorších scénářů nedošlo, protože stádo sice na druhé straně plotu pečlivě chodilo, ale dovnitř se naštěstí necpalo. My i oni jsme respektovali plot, přestože v něm elektrika nebyla, a naprosto výborným ochranným prostředkem se stalo trní, které služka průběžně tahá shora a štosuje coby barikádu, protože skrz něj stádo nešlo a nemohlo tudíž projít k místu, kde jsme my měli padlý strom.

     Stádo se dostalo z ohrady díky vichřici. I jim stromek položil ohradník, takže jej překročilo, a po seznamce v rámci chození podél plotu se ubytovalo v místě, kam služka hází seno, které my už žrát odmítáme (to dvakrát přebrané apod.). A sežralo všechno, co služka včera od nás uklidila, takže ji může hřát na duši, že nepřišlo vniveč.

     K smrti vyděšená služka, malující čerty a jiné příšernosti na zeď, přiběhla zhruba čtvrt hodiny po obdržení zprávy, a že sousedi už o uprchlém stádu hřebců za naším plotem vědí, majitelka Amíka je informovala ihned. Zde bych rád podotkl, že jsme se všichni chovali spořádaně a že se opravdu nic nedělo, ale ona nás tam všechny střežila, jak kdyby měla placenou hlídku. Neustále vyhlížela, když už konečně někdo přijde, a kolektivu za plotem dokonce hodila úplně nové seno (sprostá krádež, protože to je naše seno!), aby třeba nikam neodešli. A když se za hodinu a půl ze sousední stáje k přicházejícím děvčatům ozvalo „někde tam je prej povalený plot, tak to najděte“, tak se jí viditelně ulevilo a vyrazila opravit ohradu naši.

     A pak nám nové kamarády odvedli zpátky do ohrady, což jsem samozřejmě musel šíleně a panicky řešit, a vysvětlovat to někomu, jako je moje služka, asi fakt nemá cenu.

     Sněhová bouře ustala, dokonce chvíli svítilo sluníčko, ale dlouho nevydrželo, takže když služka likvidovala stromek padlý přes plot nahoře, tak už znovu sněžilo.

     Tak snad ji nenapadne začít jezdit, trubku.

     Váš chudáček koníček

P1440347

P1440343

P1440342




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: