středa 21. prosince 2011

     Slunovrat. Dneškem by se měl začít prodlužovat den a zkracovat noc. A normální chudáčkové koníčkové by měli začít řešit výměnu srsti, aby na přelomu března a dubna byli již přelínaní.

     Ne však já, protože na tohle já mám času dost.

     Slunovrat přinesl velmi vtipné počasí. Dopoledne připadlo pět čísel sněhu, v solidní sněhové bouři, kterou vzápětí vystřídal slejvák, takže všechen sníh zmizel a spolu s ním před očima odtával i ten předešlý. Nám to bylo celkem fuk, protože pláštěnky nosíme nonstop, a když se po poledni výrazně oteplilo, ušetřilo to služce dvě cesty s kanystrem.

     Vana samozřejmě byla jedna velká rozbitá kra, protože já jsem šikovný chudáček koníček a napomohl jsem tomu včera naprosto bravurně, takže z vany služka vodu už nevydolovala. Vodu přinesenou majitelkou Amíka jsme přes den vypili, protože v pláštěnkách bylo po poledni teplo, a tak se služce vůbec poprvé vyplatila voda, kterou si naškudlila do tajného padesátilitrového kanystru někdy koncem října, protože ta zmrzlá nebyla. Hádám, že šťastnějšího dvounožce jsem už dlouho neviděl, protože radost, jakou vykazovala z faktu, že nemusí dolů pro vodu, z ní doslova proudila.

     Ale zase aby toho flákání u služky nebylo tolik, rozbil jsem zadní karabinku na pláštěnce, takovou tu, jak na ní je popruh obepínající zadní nohy. Ryze v zájmu služky, aby náhodou neměla pocit, že nemá do čeho píchnout, protože to bude muset odpárat, karabinku vyměnit a znovu přišít.

     Alespoň je vidět, že o náplň jejího času skutečně jevím zájem.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: