úterý 3. ledna 2012

     Vynadáno jsem tentokrát sice nedostal, ale to nic neměnilo na faktu, že práci jsem tentokrát neušel, protože dneska už jsem patřičnou kliku neměl.
     Jakože fakt. Já musel na lonž. Taková potupa!

     Nechápu služčiny mozkové pochody. Kde jsou doby, kdy mě přesně od této činnosti chránila zuby nehty? Že prý běhat kolem dokola na dlouhém laně je psychický vopruz, že akorát budu duševně zpruzený a že bych stejně asi malé kruhy chodit neměl (což už bohužel neplatí, protože MVDr. Vítek naopak nařídil „rozchodit, natvrdo“ a blbka služka si to bohužel zapamatovala).

     Takže jsem co?

     Musel chodit střední kruhy (jakože kompromis). Ono to zpočátku bylo zábavné, neboť jsem do poslední chvíle věřil, že si z nás služka střílí, protože ona mívá debilní nápady poměrně často. Nemluvě o faktu, jak nás děsně ráda straší. Ale ona opravdu lonž na mou ohlávku připnula a nejen to, protože jsem dostal i obřišák a do něj mi navlíkla i vyvazovačky, že mi je prý připne, až se uvolním.

     Připne? Vyvazovačky snad neslouží jenom k vyvazování kanystrů s vodou, aby nepadaly?

     Byl jsem totiž nemile překvapen. Když mi je štylovala, abych je měl „tak akorát“, považoval jsem to za krátkodobý manévr, ale když mi je po opracování zapnula na obou stranách chudáčka koníčka a vyslala mě na kruh, značně jsem znejistěl. Protože do té doby bylo lonžování více méně psina; ona sice bez přestávky navrhovala klus, ale já jsem byl názoru, že cval je lepší, že vyhazování a prdění je ještě víc lepší, a že úplně nejlepší je kvičet, vykopnout směrem ke služce a pokusit se jí zdrhnout (což ani jednou bohužel nevyšlo, protože byla rozkročená, zapřená a zároveň připravená popoběhnout).

     A najednou vyvázání? Jakože hlava a krk bez možnosti „jelene, jelene, oči máš zelené“?

     A to ne. A to se mi nelíbilo. A úplně nejvíc se mi nelíbilo, že když jsem klusal, tahaly mě otěže pravá-levá, což nesnáším. Služka pravá-levá schválně používá, když capluji, ale služka, byť je bezcharakterní a bezpáteřní, s tím vždy přestane, když caplování ukončím, ale tyhle věci mi protahovaly pořád, i když jen lehce. A co hlavně, neměl jsem ani jedno z mých dvakrát lomených udidel. A to znamená co?

     Nepracuji. Stávka!
     A samozřejmě pokusy utéct tlaku, a když jsem třetí kolo strávil v pozici „a stejně vás přeperu, mrchy vyvazovací“, služka to psychicky nevydržela a sundala mi je. Jaká to úleva, bez fixace krku!

     Samozřejmě jsem ihned zahájil nutnou defenzivu, jakože honem utéct za Amíkem, po sérii nenápadných kozelců, ale služka byla ve střehu, takže mě vrátila na kruh a pohrozila mi, že jestli nepřestanu dělat bordel, že mi vyvazovačky vrátí a tentokrát tak, jako je nosí voltižní koně, tedy napevno.

     Chudáci voltižní koně. Chudáček Pegas! Já bych tohle týrání rozhodně nepřežil.

     Váš chudáček koníček

03012012277




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: