neděle 29. ledna 2012

     Korektury kopyt si trubka vážně mohla odpustit.
     Vypadám snad jako pokusný králík? Nebo vypadá ona snad jako nejmenovaný říční živočich?

     Ale zdaleka nejhorší nakonec byla rašple, po které služka sáhla v momentě, kdy jsem usoudil, že držet chudinku nožičku ve vzduchu víc než půl minuty je kontraproduktivní, protože jsem zrovna nutně potřeboval očuchat dva roky starou kostku lizu (liz ve stáji se totiž zásadně neolizuje). Protože v momentě, kdy jsem služce zkusil chudinku nožičku vytrhnout a nepodařilo se mi to, jsem s ní i se zavěšenou služkou smýknul tak perfekcionisticky, že se zastavila až o zeď. Akorát že ona pak sáhla po nejbližším nástroji, kterým byla bohužel právě rašple, a když se rašple obtiskla o mě, vylezlo ze mě pouze „eh“.

     Od té chvíle jsem služce raději kopyta podával, aby ji nenapadlo použít i další nástroje, protože nejčastěji měla v prackách kopytní nůž.

     Co se týče korektur (tedy vlastně KOREKTŮRY, jak ona říkává a zároveň u toho valí oči víc než já), byla podstatně šikovnější než posledně. V tom slova smyslu, že všechna čtyři kopyta mám upravená nemlich stejně děsně, což je ale pořád lepší, než každé jinak. Tak doufám, že je co nejrychleji ošmajdám k obrazu svému.

     Dobrou zprávou je, že po snídani kromě služky dorazila i Iva, Nikča a spolu s nimi i Frost, coby zástupce mužského rodu, takže jsme mohli jít s nimi všemi nahoru a dívat se nejen jak dvounozí nosí vodu, ale i jak přestavují stoh. Služka do mě rýpala, že prý Frost nesl stejně těžký náklad jako já, a byl nahoře rychleji než já, ale to odmítám komentovat. Protože já na rozdíl od Frosta stíhal naši skupinu bedlivě hlídat! A monitorovat vše, co se okolo šustlo! A také srazit služku kanystrem, když pomáhala otevřít.

     To má za to, jak mi strašidelně obkreslovala kopyta, kvůli nákupu botiček. Nemá mě týrat!

     Váš chudáček koníček

27012012358




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: