středa 1. února 2012

     Neexistuje nic vtipnějšího, než když vodu do kopce táhnou na zádech dvounozí a za nimi spokojeně ťapká chudáček koníček bez nákladu!

     Takže velké díky majitelce Amíka, které se asi nechtělo chodit s vodou z koupelny do stáje a doplnila jí málo, do nádrže ve stáji, a tak když služka přelévala vodu do kanystrů, došlo k překvapivému zjištění, že tohle množství vody nenaplní ani jeden desetilitrový. A jak jinak než v momentě, když už bylo nahoře vyneseno dvacet litrů na zádech Ivou a Nikčou, které přišly pro mě.

     Takže vlastně pro mě přišly úplně zbytečně. Tak jsem jim aspoň mohl prakticky ukázat, JAK neumím sám chodit dolů.

     I když ona mě služka nechala přitáhnout do stáje z jiného důvodu, a tím bylo zkoušení botiček, přivezených dle nákresů obrysu mých kopyt. Služčino věcné konstatování, že přesně tohle věděla (jsem totiž přechodník, jakože kategorie mezi dvěma velikostmi, z nichž mi ani jedna nepasuje), zdařile doplňovaly záchvaty smíchu přihlížejících, protože tyhle botičky by s trochou fantazie mohl obout možná i Amík, neboť služce se do nazuté botičky vešla i ruka.

     Proč musím jenom já vždycky vypadat jako blbec? Prostě strašné drama, i když v tomhle případě větší pro služku než pro mě.

     A druhou mi raději ani nezkoušela, což bylo jedině dobře, protože já už umíral opuštěností a osamělostí, neboť ta půlhodina bez Amíka byla hotové peklo.

     A poté, co služka usoudila, že těch sedm litrů může vzít na záda ona, jsme konečně vyrazili zpátky nahoru. A jako všichni šli děsně pomalu, to byla fakt hrůza a nejpomalejší byla moje služka.

     Nahoře si svoje vytrpěl chudák Amík, kterého služka použila coby model pro přednášku „blížící se porod“. Děti totiž přinesly novinky ze stáje, ve které teď bydlí Béruš s Megy, a že prý se tam první chovná kobyla chystá hřebit a že trenérka už z toho začíná mít stresy, protože tak vycvičené oko, aby s předstihem odhalila chystaný porod, ještě nemá. Služka sice něco málo zkušeností pochytala, ale Amíkovi se její přednáška o povolené pánvi, špičatém břichu a obrácení hříběte před porodem absolutně nelíbila, takže to chvílemi vypadalo, že milou služku sežere dřív, než se jeho potencionální hříbě stihne napasovat do imaginárních porodních cest.

     Ještěže já s Amíkem rodit nemusíme. Ve služčině podání to vypadalo fakt strašidelně. Nemluvě o faktu, že jediné hříbě, kterému pomáhala na svět, byl právě ten Lirton, který Amíkovi vyrazil oko, takže ona ať raději na svět nikomu nepomáhá.

     Váš chudáček koníček

P1440729




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: