pondělí 13. února 2012

     Návrat na pastvinu. No konečně!

     Tenhle služčin model mě fakt nebaví, protože opravdu není můj problém, že nahoře už je málo sena. No a co jako, že sežereme balík týdně a jsou tam už jenom tři a půl?

     Přece mají dvounozí dvě ruce, kterými mohou dvakrát denně naplnit 3-4 pytle senem (v případě majitelky Amíka raději 5-6 pytlů, protože ona dodnes neumí seno sešlapat a do pytle se jí vejdou maximálně dvoje vidle), stejně jako mají dvě nohy, aby nám je vynesli nahoru na pastvinu. Nebo vy v tom vidíte nějaký problém?

     Já rozhodně nikoliv. Stejně jako Amík.

     Ale dneska už jsme šli nahoru. Já musel nést vodu, protože Amík s podkovami má od nákladu neschopenku. A vůbec ho služka dost odporně protěžuje, protože mu nechává takovou volnost, o které se mně jenom zdává! Jakmile přijdeme k viaduktu, nechá ho jít vlastní cestou na lonži a dovoluje mu kličkovat, přecházet a tak různě, aby si sám zvolil, kudy se nahoru po ledu vyškrábat. Zatímco já jako trubka musím jít za služkou! Prý kvůli kanystrům, abych je zase nesejmul o křoví a tak, ale to je zcela určitě služčina velmi hloupá výmluva, kterou alibisticky zamazává pravé důvody, jimiž není nic jiného, než mě mučit, týrat a ponižovat.

     A přitom Amík pokaždé nahoru letí, takže ve třetině kopce už má před služkou desetimetrový náskok, zatímco ona se marně snaží mu stíhat, za mohutného sípání „Amíkuuu! Pomaluuu! Stáááát!“, což on ignoruje. Tedy ne úplně, protože jakmile se služka ocitne na konci lonže a zatáhne, Amík zpomalí a zastaví se, ale jakmile ho jakžtakž dostihneme, zase nabere tempo. Takže díky Amíkovi jsme nahoře za deset minut, což by služka měla ocenit, místo omílání tématu kurvadrát.

     Tak aspoň že si dnes odpustila ježdění, kterým vyhrožovala. A jako toho sena klidně mohla dát víc, v tomhle směru se opravdu nemusí upejpat!

     Váš chudáček koníček

P1440770




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: