pondělí 5. března 2012

     Třetí den bez práce. Paráda!

     Velké díky služčině feně, která včera v podvečer přiběhla s dvanácticentimetrovým šlicem na stehně.
     A protože Lakyna je psychopatka, služka se od ní preventivně nehne, dokud si nebude jistá, že si čuba během pěti minut nepozornosti samovolně nevyoperuje stehy.

     A zrovna dnes bylo fakt hezky jarně, ani kdovíjak extrémně vyválený jsem nebyl. Prostě jsem šikovný kluk, to se mi nedá upřít, umím si to náležitě zařídit. Služka beztak jít jezdit nechtěla, že prý si počká, až moje hutná nudle podlehne vrátivší se průduškové směsi.

     Nesnáším průduškové směsi. Ale tak jsou horší věci, třeba hippovit myco.

     Služku jsem dneska neviděl, protože přiběhla akorát do stáje, uvařit mi a dát Ivě instrukce. Iva nás přivedla dolů, abych se já chudáček koníček mohl v klidu nažrat doma, jenomže k tomu, abych se já mohl v klidu nažrat, bych potřeboval především hlavně ten klid, protože ten jsem bez Amíkovy přítomnosti fakt neměl! Služka totiž vyslala Ivu na vycházku, na louku vedle kotelny, jen protáhnout Amíkovi průdušky, protože tahle dechová cvičení jsou důležitá. A nemusím snad dodávat, jak jsem ve stáji SÁM a OPUŠTĚN strádal. Hrůza hrůzoucí!

     A když jsem slyšel, že se Amík vrací, pískl jsem, jestli je to opravdu on, a Iva se mi smála, že prý kvičím jako poník. Na a co jako? Ona snad probíhá soutěž v hřebčím řehtání, nebo co? Mám svůj styl a hodlám se ho držet. Koneckonců služka by moje volání o pomoc identifikovala ve stohlavém stádu naprosto bezpečně, takže vlastně ani nic měnit nemůžu.

     Naštěstí Amík nebyl venku déle než půl hodiny, což se dalo ustát, i když následky určitě budu mít trvalé.

     A toho sena nám Iva také mohla dát víc, a ne se řídit služkou a jejími instrukcemi. Takhle nás šidit!

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: