neděle 11. března 2012

     Návrat služky.
     Tak rychle?

     Škoda, protože jakmile uviděla, kolik sena nám ve žrací ohrádce a bedýnce zbylo, a kolik jsme ho vyházeli mimo, a rozšlapali a posrali, okamžitě z ní vyletělo „tak tohle tedy ne!“ a dostali jsme fakt úplně směšný příděl, nebyly to ani čtvery velké vidle.

     Proč sakra seno nerozdává pouze a jen Iva? Ta tomu viditelně rozumí líp než služka.

     Navíc jsme většinu dne strávili ve stáji, protože pršelo a služka měla v plánu mě oholit, abych při práci nepotil. A jelikož trenérka potřebuje trénovat stříhání, nechala se služka ukecat, že modelem budu pro trenérčinu lekci já, a pobyt ve stáji měl zaručit, že nezmoknu ani nebudu zpocený, nebo tak něco.

     Odpoledne přiklusaly služka a její kocovina, a když mě začala pucovat a já se jí okamžitě pokusil prokousnout kapuci, bylo vidět, že jí úplně dobře není, protože mi ji takovou natáhla, že jsem samým překvapením málem zboural přepážku mezi mnou a Amíkem. A ani se neomluvila, stvůra, a rvala ze mě chlupy dál, zatímco já v duchu počítal andělíčky a kousání už jsem jen lehce naznačoval, abych nevyšel ze cviku.

     Trenérka dorazila o pár minut dřív, takže mě chvíli pomlouvaly a že fakt dýchám divně, načež se rozhodly, že mi změří počet dechů. Což v praxi znamenalo dlouhou debatu na téma, kolik dechů za minutu vlastně má být v režimu klidu, která pokračovala hledáním stopek v mobilu, což se během dalších deseti minut nepovedlo ani jedné z nich, přestože se obě dušovaly, že v mobilu stopku mají. Tedy měly, protože z obou telefonů stopky v neděli odpoledne zmizely, takže stopovat nakonec musela Iva, a i když nahlásila, že mám 11 dechů za minutu, zpanikařila trenérka, že to je moc málo, zatímco služka se ze stejného čísla radovala, že prý to je dobře, když jich není moc, protože Amík jich měl při jedné doktorově návštěvě 25.

     Ale tak hlavně že k nějakému výsledku dospěly. A to ze mě pak ještě zkoušely vytlačit vysokou teplotu, jenomže já žádnou teplotu nemám, dýchám normálně a nekašlu o nic víc, než celou zimu, takže fakt nechápu, o co se služka snaží. Resp. co se na mně snaží najít!

     Stříhání probíhalo podobně. Služka neustále ukazovala, kudy a jak, ale trenérka si nebyla jistá, což je milé, akorát že ty dva pruhy na bocích jí trvaly hodinu, takže mi pak už jenom lízla krk a že pokračování příště. Takže jestli jsem roky předtím vypadal jako blbec, tak po dnešku jsem král „vypadám jako blbec“!

     Váš chudáček koníček

P1440951




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: