sobota 24. března 2012

     Fakt psycho, dneska.

     Ráno do stáje s Amíkem, na snídani. To by se ještě dalo strávit, jenomže majitelka Amíka s Míšou mi kolegu sebraly a nechaly mě ve stáji ve stavu „sám a opuštěn“. A takové věci se prostě neodpouštějí!

     Služka původně uvažovala, že bychom i my šli pracovat ráno, jenomže ona pospíchala na filmový večer a den roztržený nadvakrát se jí nehodil, protože potřebovala dodělat daně a přehledy a tak. Takže já kvůli tomu prožil hodinu absolutního odloučení od světa, zatímco Amík si na jízdárně užíval pozornosti mnoha příznivců.

     Po snídani nás vrátili na pastvinu, kde jsem si pozornosti pro změnu užíval já, protože se na mě přišla podívat vzácná návštěva až z dalekého Slovenska, akorát že aniž by o tom kdokoliv služku informoval, takže služku čekal šok prostřednictvím sociální sítě. Ale dobře jí tak! Nemá mě zanedbávat.

     A odpoledne samotná služka. A že jezdit dneska fakt nestíhá, ale že pohyb mi odepřít nemůže, kvůli pořád ještě zahleněným průduškám, a tak mě vzala na lonž. Na pastvině! Což je nejen obrovská potupa pro tak posvátné místo, ale hlavně namáhavá potupa, protože je nutné klusat v mírném svahu, což znamená muset používat břišní svaly a to je mega vopruz. A nutila mě klusat svižně, což jsem od samého začátku bojkotoval, a neodpustila mi ani vteřinu, těch dvacet pět minut jsem prostě makat musel. A kdyby mi z obou nozder nezačaly téct čúrky, honila by mě tam nejspíš doteď.

     I krokování bylo psychicky náročné, protože Amík mě sprostě zradil a zůstal si na horní terase, zatímco já se služkou musel obcházet ohradu, a to aniž bych po ní směl šlapat.

     Mám prostě těžký život.

     Váš chudáček koníček

P1440999

P1440995




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: