středa 11. dubna 2012

     Středa, jízdárny je třeba.

    A přestože Iva avizovala návrat do procesu až ve čtvrtek, stejně jsme to schytali, protože Iva si přivedla náhradníka, Nikču.

     Do stáje jsme museli po obědě, protože přiběhla služka a děsný spěch, kvůli střihání. Protože prý jenom čert ví, jaké bude počasí v sobotu, a že pokud mi zůstanou na krku dlouhé husté zimní chlupy, zcela určitě by bylo vedro, a že je tudíž musíme sundat.

     Takže mi zkrátili srst na krku a chtěli i na hlavě, ale to už jsem si líbit nenechal. Ona i tak služka dost nadávala, protože jak s Amíkem rádi strkáme hlavu do křoví, máme od trní oděrky a strupy a další nerovnosti, které během střihání vylezou. A nejvíc je, když to vypadá, že mi ublížili oni strojkem, nikoliv že už to v srsti bylo, akorát že schované v chlupech.

     A vylezly na mně hnědé ťupky, takže začínám být kropenatý. Služka se málem vyvrátila, protože groše se jí nelíbily a tohle je prý další podpásovka, takže já udělám všechno proto, abych nebyl úplně čistě mléčně bílý. Přece ji nenechám vyhrát sázku.

     Jízdárna nakonec nebyla tak děsivá, jak se jevila. Služčiny plány, že mi zkusí vysvětlit, že v deseti a půl metrech se dělají dva cvalové, nikoliv tři, ztroskotaly hned v začátku, protože na mě neměla sílu. Opracování na lonži jí sice energii ušetřilo, ale já jsem jí to pod sedlem neulehčil, a když jsem se elegantně vyhnul kolmáku, že to žere Finy, přestože už přes něj skáčeme pět týdnů, pochopila služka, že tudy cestička nevede a že se do zítřka zkusí dát dohromady.

     Výborný postup! Protože zítra určitě bude chcát a trubka už nenatrénuje zhola nic.

     Váš chudáček koníček

P1450105

P1450101




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: