čtvrtek 12. dubna 2012

     Čtvrtek, rval by se i krtek.
     A já taky.

     Bílí chudáčkové koníčkové prostě tenhle týden nepracují, i kdyby se služka stavěla na hlavu!

     A museli jsme, na jízdárnu. Naprosto nekompromisně, a to i přes fakt, že mi služka na dnešek slibovala volno. Jakože předzávodní volno! Předzávodní volno se stalo hitem předloni, kdy služka prosadila názor, že model „volno, lehká práce, závody“ je mnohem lepší, než „cválat, lehká práce, závody“, a přestože byla jediná, zajistila mi ho. Za což jsem samozřejmě byl rád, protože jakékoliv volno je super.

     Tudíž nechápu, proč se tím neřídila i dnes! Tedy ne, že by se mi nesnažila vysvětlit, že když jsem skákání bojkotoval včera, tak si to musím vynahradit dnes, ale kde sakra vzala jistotu, že s takovým do nebe volajícím nesmyslem já budu souhlasit?

     Notabene když mám zrovna období, kdy je pro mě podstatně zajímavější řešit, čeho všeho se leknout, před čím vším uskočit a na co všechno se služce vykašlat?

     Takže z mé strany naprosto stejný přístup jako včera. Vesele a hravě jsem jí bočil překážky vysoké 80cm, jakože plynulým obloukem po pleci hop pryč, a protože pokaždé bylo jasné, že tohle se nemá, zakončoval jsem divadla odskočením do neznáma a že hurá, utíkat a klidně i vyhazovat, akorát že to mi čúza bohužel zatrhla hned v začátku. Ale to nic neměnilo na faktu, že já prostě spolupracovat nehodlal, protože pro mě byli důležitější dělníci na paneláku a bagr, který tahal radlici poblíž kotelny.

     A nezájem.

     Služka to bohudík vzdala dřív, než jsem vytasil zbraně těžšího kalibru, což bylo její jediné štěstí, protože já bych se s ní nepáral. A je mi ukradené, že je utavená, utahaná a já nevím, co všechno. To je její problém, ne můj!

     Amík na rozdíl ode mě spolupracoval příkladně. Trénovali s Ivou nájezdy na překážky, jakože tempo a odskok, a šlo jim to spolu, akorát kdyby Iva nevystupovala za jízdy. Služka na ni zkoušela volat „nepadej!“, ale výsledek byl stejný, jako kdyby zavolala „nedrž se!“, a přestože to navenek působilo nadějně, Iva svůj kaskadérský kousek dotáhla do vítězného konce. Chvíli to vypadalo, že osamocený Amík poté půjde do stáje, ale on naštěstí partu zásadně netrhá, a když se služka přesvědčila, že Iva žije a ještě se tomu směje, vrátil se k nám sám.

     Měl bych mu asi vysvětlit, jak se chovat, když se chudáček koníček ocitne mimo dosah dvounožců. Protože takhle si je akorát zbytečně rozmazlíme!

     Váš chudáček koníček

P1450106




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: