čtvrtek 19. dubna 2012

     Je dva dny před závody.
     A já měl mít dnes VOLNO, protože dva dny před závody se přece volno sakra dává!

     Jenomže to by nějaká extra stupidní rosnička nesměla hlásit, že bude silně pršet, protože služka to slyšela a zpanikařila, že jízdárna bude do zítřka jedno velké kaliště a že si nestihne vyzkoušet úlohu. A že tudíž generálka drezurní úlohy raději proběhne dneska.

     Zatracená předpověď počasí!

     Generálka na drezuru vypadala tak, že mě služka před samotným ježděním vylonžovala, jakože co to se mnou udělá. No co asi! Byl jsem rozladěný ještě dřív, než na mě sedla, protože na lonži už jsem pekelně dlouho nebyl (vopruz). Nehledě na fakt, že kladný vztah k ní opravdu, ale opravdu nemám, a nehodlám to měnit.

     Bohužel přes služčinu trapnou generálku nejel vlak, takže jsem čtvrt hodiny šaškoval na lonži, a poté na mě služka sedla. A naivně si myslela, že když bude mít zase drezurní sedlo a uzdečku s podpínacím řemínkem, tak že já jí radostně vyjdu vstříc a budu nadšeně spolupracovat.

     Jenomže to by na mně nesměla spáchat všechno to příkoří dnů minulých! Jakože včerejší nevydařené cválání a dnešní ukradení předzávodního volna, takže já jsem s naprosto čistým svědomím vyhlásil bojkot a že makat prostě nebudu. Bez nároku na odvolání! Navíc se na jízdárně zastavila Kačka ze Dvorečku, která přivezla služce uzdečku (služka shání na military černé gumové otěže), a než se vykecaly, měl jsem jízdárny plné zuby.

     A hned první pokus o „rovně na dlouhé stěně“ jsem služce dal sežrat. A schválně jsem jí nacválával, kde se vůbec cválat nemá, při „ze středu“ jsem padal plecí dovnitř tak strašně, že jsem se málem překotil, a jakmile začala být ohledně „korektního“ ohnutí fakt dotěrná, vyvrátil jsem krk a bylo vymalováno. Protože ona mi nerada čumí do nosu, a jak nemá martingal, nemůže s tím vůbec nic udělat.

     A tak to zkoušela, jakože „pěkně v kroku“, a pak v klusu. Krok jsem rozdýchal, klus vůbec. A kroutil jsem se a vlnil jsem se, a při každém ze středu jsem vyráběl úhlopříčku. A při cvalu kruh průměr 20m jsem se několikrát pokusil opustit obdélník. A prostě nebudu to dělat!

     Notabene když jsem byl na jízdárně úplně sám, což absolutně nebylo fér. Ona měla přijít Nikča, protože byly s Ivou domluvené, že Ivu když tak zastoupí, ale Nikča se vůbec neozvala a já to odnesl, protože tam nebylo žádné čtyřnohé duše, která by se mnou aspoň soucítila.

     Hlavně nejdůležitější bylo monitorovat pány dělníky, kteří šplhali po stěně jednoho z paneláků, protože ti byli aspoň něčím zajímaví, na rozdíl od drezurní úlohy!

     A jako přilnutí... To fakt ne. Tohle slovo já neznám.

     Váš chudáček koníček

19042012484




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: