neděle 22. dubna 2012

     Kdyby se dala míra nechuti měřit v kilogramech, trhla by dnes služka hmotnostní rekord.

     Ale na vycházku mě vzala, vstřebat včerejší kyselinu mléčnou. A zrovna bylo krásné počasí, což znamenalo ještě větší mučení, co se týče návratu z víkendu domů a návštěvy milovaného chudáčka koníčka.

     A nic mi nepřivezla, stvůra. Přitom mrkev jim zbyla, po výrobě salátu, vím to.

      Služka spolu se mnou vzala do stáje i Amíka, protože i majitelka Amíka se chystala jít jezdit, a jestli prý nepůjdeme s nimi. Já hrozně moc chtěl, jenomže služka mě po včerejšku nechtěla zatěžovat, notabene v tak teplém počasí, takže smůla.

     Já musel na hřbitov, a i když jsme klusali jen chviličku a zbytek trasy procourali krokem, stejně jsem byl doma dřív. A samozřejmě jsem služce vysabotoval žraní, protože já neumím a nebudu žrát bez Amíka, a to i kdyby se rozkrájela na tisíc malých mrkví. Jako zkoušela mi vyhrožovat, ale to na chudáčky koníčky neplatí.

     A její snaha napojit mě vodou ve stáji byla fakt ubohá.

     I když já nepil ani nahoře, protože nejdůležitější bylo hledat Amíka. Jenomže Amík nikde, a to mi večeře trvala téměř 3 hodiny, takže jsem lítal po pastvině jako pošuk a hysterčil. A úplně nejhorší bylo, když se služka rozhodla odejít, protože to už se mnou málem švihlo. Jako dokud tam se mnou byla, tak se to ještě dalo, protože ona si tam tak jako pobíhala, k vodě, od vody, nanosit seno a pokropit a tak různě, jenomže ona to všechno měla za čtvrt hodiny hotové a nastal PROBLÉM, protože já tam prostě nechtěl zůstat sám.

      A tak jsem řval.

      Jakože fakt hodně.

      Tak ona se vrátila, jestli je všechno v pořádku, tak jsem hned k ní utíkal, ale pak jsem zase honem musel utíkat od ní k plotu, zkontrolovat, jestli náhodou nejde Amík. Prostě psycho!

     Nemluvě o faktu, že ta sprostá čúza pak fakt odešla úplně pryč.

     Tak takhle vypadá vděk v praxi!

     Váš chudáček koníček

22042012498




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: