úterý 24. dubna 2012

     Velmi stresující ráno.

     Protože dole pod námi se řvalo na psy, kteří běhali u nás a já se jich bál. Jakože hodně, takže panika největší a stres a psycho.

      Služka mi sice odpoledne vynadala, že na řev na smečku psů už bych měl být zvyklý, protože to samé se děje i na naší zimní pastvině, ale prostě jsou věci, na které si já zvykat odmítám! A tak jsem místo snídaně panikařil a vyděšeně jsem utíkal pryč a zase se vracel, a protože Amík je kamarád, tak se mnou držel basu. A tudíž jsme tam lítali oba, zatímco psi lustrovali naši pastvinu, a snídani jsme sabotovali kolektivně.

      Protože ve dvou se to lépe táhne!

      Akorát že majitelka Amíka pak na mě žalovala služce, což od ní vůbec nebylo hezké.

      Na pastvinu pro nás přišla Iva a to nezvykle brzo, takže jsme nestihli vzít roha ihned. Nicméně Amík nelenil a rychlou hru na honěnou spáchat zvládl, takže jsme si zaběhali, a pak do stáje. A co absolutně nemělo chybu, pod sedlo šel jen Amík s Ivou, protože služka dala přednost natírání bidel, a co od ní bylo extra milé, zůstala poblíž stáje, takže jsem až tak úplně sám nebyl.

     Ale večeři jsem samozřejmě rozházel a rozcintal, aby se neřeklo. Zase tak snadno z toho služka vyjít nemohla!

      Váš chudáček koníček

23042012502




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: