čtvrtek 26. dubna 2012

     Služka jde do sebe. Třetí volno v tomhle týdnu!

     Nevím, jestli jde o přímý důsledek erupcí na slunci, ale sluneční aktivita opravdu rapidně vzrostla, protože už je fakt teplo. Služka zazimovala deky, za což jsem nesmírně rád (a nejen já, protože Amík má k dekování naprosto stejný vztah), a co hlavně, služka se snaží využít skoro letního počasí ke zcela jiným aktivitám, než je týrání chudáčka koníčka pod sedlem. A tak natírá překážky a provádí jarní úklidy, jak ve stáji a okolí, tak i na pastvinách.

     Paráda!
     Není nic hezčího, než když dá dvounožec přednost manuální dřině.

     A tak jsme celý boží den zevlovali, což nemělo chybu. Ráno jsme majitelce Amíka ztropili v pořadí třetí veselou snídani, kdy jsme toho víc nesežrali, než sežrali, a tak se mi nahoře hromadí snídaňové porce, což je vtipné, protože jakmile je to starší než 24 hodin a ještě to smrdí plastem kyblíku, tak to odmítám žrát tuplem.

     Já mám prostě jasno, co chci!
     Na rozdíl od služky.

     Služka se připlazila odpoledne, spolu se psy. A to neměla, protože vedro Lakynu automaticky nasměrovalo ke studánce, a než stihla služka zařvat „krleš!“, byly obě feny ve vodě a rochnily se. A rochnily se natolik intenzivně, že zvedly ze dna jemné komáří bláto, a z čiré vody se stala kaluž, kterou absolutně nemělo smysl nosit nám, protože to bychom samozřejmě nepili.

     Takže služka nejdřív vynadala sobě, že jak je stará, tak je blbá, a pak psům, kteří se jí odměnili akcí „hurá, skočíme samou radostí na služku“, takže byla nejen napumpovaná, ale i zablácená, protože čudla se naučila na lidi skákat i zezadu.

     Radost vidět služku spílat i na adresu jiných živočišných druhů!

     Večeře mi trvala zhruba 3 hodiny čistého času, protože já během žraní potřebuji monitorovat mraky, kontrolovat, jestli se neblíží münsterlandi, abych mohl začít panicky utíkat, a rovněž cintat a prskat všechno, co mi nevypadne z huby samovolně. A stejně jsem nedožral, protože mě to prostě nebavilo, a tak služka provedla naprosto nejvíc hnusný delikt, jakého je schopna pouze ona. A to že nabídla mou porci Amíkovi!

     A jak se Amík začal cpát, tak jsem okamžitě přiběhl a začal žrát spolu s ním, protože žrádlo u Amíka je přece jiné, než co jsem musel žrát sám, a když se služka zaradovala, že takhle sežeru aspoň polovinu z toho, co jsem nechal, nevydržel to Amík a zakousl se mi do krku.

     Služka pronesla něco ve smyslu, že pro nás je každého zrnka fakt škoda, a porci rozdělila, takže jsem zase žrát nechtěl. Ale ona prostě nic nechápe!

     Ale aspoň že už mi to pak nenutila, protože to už bych musel zdrhnout.

     Váš chudáček koníček

P1450192

P1450194




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: