neděle 29. dubna 2012

     Neděle na jízdárně. To má být trest?
     Nebo jak to máme chápat?
     A ještě k tomu takhle brzo?

     Protože pro nás přišla služka a to hodně zrána, že prý kvůli vedru, abychom stihli odpracovat co nejrychleji. A táhla nás z pastviny do stáje a my jít logicky nechtěli, protože byl přece čas na snídani, a jak jinak začínat den, než sabotováním snídaně majitelce Amíka?

     Bohužel služka nemá smysl pro náš zaběhnutý denní režim a přeprala nás a odvlekla do stáje.

     A skákali jsme, na jízdárně. Míša si vzala Amíka, mě vyfasovala Iva a služka postavila gymnastickou řadu a několik sólo skoků. A jako dneska mě to bavilo, protože se mi chtělo, a ani řady jsem nebojkotoval, přestože jestli něco extra nesnáším, tak když mi dvounozí diktují počet cvalových skoků. Ale prostě dneska jsem pracoval s chutí, a protože i Ivě se jezdilo dobře, tak na mě služka nesedala a zvládli jsme všechno s Ivou.

     A všichni jsme sklidili pochvalu, služka byla s výkonem všech velmi spokojená a hodinu zakončila obligátním „já jsem tak ráda, že se nikdo nepřizabil...“

     Jak kdyby se někdy někdo u nás přizabil.

     Ale pak už fakt volno, až do večera.

     A protože už nekašlu, jakože vůbec, tak jsem zahájil akci „oči“. Co nevidět budou kvést žluté kytky, ze kterých se mi dělává zánět spojivek, na čemž za vydatného přispění sluníčka pilně pracuji.

     To aby se služka nenudila.

     Váš chudáček koníček

P1450313

P1450353

P1450367




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: