úterý 1. května 2012

     První máj, lásky čas. A člověčí líbačky pod rozkvetlými třešněmi.

     Naštěstí služka po prvním a zároveň i posledním pokusu pod třešní líbat mě upustila již před lety, neboť pochopila, že tohle se naprosto míjí účinkem. O míře mého bílého stresu nemluvě.

     Nicméně počasí bylo velmi milé, navázalo na předešlé sluníčkové dny, a po včerejší večerní velmi vydatné sprše, během které služka letos poprvé netrnula obavou, jestli mi nebude zima, bylo venku příjemně. A jako zima mi fakt nebyla. Pravdou je, že než abych se zaparkoval pod koruny stromů, tak radši budu s Amíkem a nechám se promoknout až na kůži, a budu se radši klepat a třást a chvět, než abych byl bez Amíka, ale ono opravdu šlo o vlahý májový deštík. Navíc obohacený open air koncertem, který probíhal na protilehlé straně údolí, takže jsme měli v noci zábavu postaráno.

     Ono jak to je před námi vykácené, máme část města jako na dlani, obrazově i zvukově. A neustále nám chodí na pastviny různé služkou navedené kontroly, což je ultra trapné, protože kontroly monitorují pouze plot a žádnou mrkev ani nic podobného s sebou nenosí. I když já bych se vsadil, že kontroly probíhají spíš kvůli kozám, protože už probleskla hlášení o jejich pohybu na cizích pozemcích.

     Ale jinak veget. Tedy já měl veget, celý den, protože služka přiběhla až večer. Měla s sebou nosiče kýblů (Frosta) a celou dobu mě neuvěřitelně pomlouvala, jakože pomalu žeru a cintám a tak. A tak jsem žral ještě pomaleji, cintal ještě intenzivněji a na konci mé one-horse-show jsem na ni šlápl.

     A tak to má být!

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: