pondělí 14. května 2012

     Že to konečně služce došlo!
     Už bylo načase.

     Rozsvítilo se jí po zjištění, že ta hezká kobylka v ohradě pár luk pod námi je v říji, a že právě její hlasité projevy jsou důvodem, proč nejsem schopen žrací koncentrace a odbíhám na kontroly.

     Co kdyby za mnou kráska přišla, že ano? Nikdy nevíte.

     Bohužel služka uvažuje naprosto zvrhle, a že dnes se nažeru ve stáji, kde budu mít klid. A přišla strašlivě brzy, abych na to měl nejen klid, ale i hafo času, a když mě táhla dolů ke vchodu, pojal jsem podezření, že na nás šijí ještě i jinou boudu. A také že ano! Protože na nejspodnější pastvině byl Sevík s kamarádem, kterého ještě neznám, a od nás všech služka chtěla, abychom si čichli plotu a dostali ránu a už nikdy nepřemýšleli o alternativě se chodit navzájem seznamovat či navštěvovat.

     Nechápu, o co jí jde. Plot známe a Sevíka také, já i Amík. Pinďa se nás zpočátku bál, ale pokud mi nepoleze k Amíkovi a nebude mi ho chtít sebrat, žádný problém s ním mít nebudu.

     Akorát že já pak musel do stáje, jakože na večeři. Po obědě! Služka mě ponechala zavřeného, abych se mohl věnovat pouze a jen žrádlu, a když pak za tři hodiny přišla a zjistila, že jsem stejně sežral jen třetinu, protože důležitější bylo ožrat kostku lizu (nemlich stejnou, jakou máme na pastvině), rozšlapat bobky a okousat prkna stěny boxu, vypadalo to, že mě sežere ona.

     Ale nesežrala.

     Osedlala mě a hurá na poslední těžkou práci před závody, které jsou další týden a na které nejspíš nepojedeme, protože stále ještě nemáme dopravu. Ale jako proti takovéhle práci žádné námitky nemám, protože jsme velmi dlouho cválali a bylo to strašně fajn.

     Po kentru jsme obklusali úpatí hory, kde jsem od začátku dával bacha, jestli zase z krmelce nevyběhne srnec žeroucí Finy, a pak jsme šplhali horu nahoru. A bylo to lepší než minule, tentokrát jsem nezakašlal a hrnul jsem do kopce dopředu tak vehementně, až služka pojala podezření, že jsem nadopovanej, což jsem zcela určitě nebyl.

     Tedy pokud v lizu nejsou žádné takové látky.

     Ale jinak opravdu paráda, protože bylo chladno a nelítaly mouchy. Cestou zpátky jsem si broukal a byl jsem rád, že nemusím do vody po břicho, což bylo po těžké práci absolutně nejvíc nej.

     Služčin směšný pokus vnutit mi ve stáji večeři jsem bez velké námahy bojkotoval v samém základu, a že chci akorát jabko nebo mrkev nebo pečivo. Tedy všechno, v čem není vojtěška a řízky, takže jsem dostal velké kulové.

     Je blbá.

     Váš chudáček koníček

13052012549

13052012550




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: