čtvrtek 17. května 2012

     Život prostě není spravedlivý.

     Jak jako já pod děti a Amík na vycházku do terénu?
     Co je tohle za móresy?

     Samozřejmě autorem tréninkového plánu byla moje služka, která tím chtěla Amíkovi vykompenzovat chybějící kondiční práci, a já byl tím chudáčkem koníčkem, který musel vyřídit děti. Což se prý hodilo hned ze dvou důvodů, protože po včerejším kování bych žádnou těžší zátěž mít neměl.

     Samozřejmě služčina inteligence zatím nedospěla do bodu, kdy by jí samovolně došlo, že lehkou zátěž lze naprosto výborně nahradit zátěží žádnou.

     Takže odpolední srdceryvné a krutě drastické drama. Amíka služka vyslala s Ivou napřed, abych neviděl, kam jdou, a mě tam nechala nelidsky hrabat a hřebčit a hystericky vyvádět. A když byl vzduch čistý, šla se mnou na jízdárnu, a co se mi tedy hodně nelíbilo, nepustila mě na vteřinu nejen z očí, ale ani z lonže, takže jestli jsem se bláhově domníval, že nějak nenápadně opustím jízdárnu a poběžím Amíka hledat, bylo to z mé strany velmi naivní.

     Prostě jsem chudák!

     A tak Anetka s Adélkou odjezdily, a když jsem přestal krizovou situaci řešit, služka už mě nechala chodit samotného, a zhruba za 3 hodiny se Amík konečně objevil.

     Taková úleva!

     A vypadal velmi spokojeně, o čemž svědčil i výraz Ivy, ze které vylétla plejáda vulgárních výrazů, na téma „bouřlivá výměna názorů“, a to v rámci diskuze „Jak rychle se chodí domů“, ve které se Amík pokoušel dominovat, a evidentně z toho tak úplně poraženecky nevylezl. Služka konstatovala cosi ve smyslu, že lepší veselý a hravý, než zpruzený a otrávený, a že důležité je, že jsou všichni ve zdraví zpátky.

     Chudák Iva poté nestačila vychladnout, protože služka ji vzápětí vyslala vyfotit skupinu rybářů, kteří nám pravidelně kradou z jízdárny piliny a kterým není hloupé krást přímo před očima nás všech. Služka na ně sice gestikulovala, že piliny jsou naše a že nejde o majetek „pro každé auto, které kolem pojede“, ale pánové pytlovali dál, a když jim Iva vyrobila foto momentku, vyhrožovali jí rozbitím držky.

     Ale k žádné bitce nedošlo. Bohužel, protože já musel pokračovat v práci, což nebylo fér.

     Mám prostě těžký život! A za trest jsem služce nevyžral. Najust a natruc!

     Váš chudáček koníček

17052012558




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: