pondělí 21. května 2012

     Po ránu místo majitelky Amíka přišla Iva.

     Naše podezření, že se asi něco děje, naštěstí vyvrátil holý fakt. Iva totiž včera zapomněla vzít nahoru mou snídani, takže si za trest nakrmila ona sama. A protože ona všímavá je, tak postřehla moje nejnovější bebí, kterým je moc hezký šlic nad spěnkovým kloubem, aby služka měla před závody extrémní radost.

     Iva na mě samozřejmě žalovala, což se dalo čekat, a mně bylo jasné, že krutá odplata mě nemine. A když nás odpoledne Iva sešikovala a přivedla do stáje, služka už tam nedočkavě čekala a držela v ruce kosu. Hotová smrtka! Akorát že ona pořádně zavraždila jenom kopřivy a takový ty fuj žlutý kytky, které nežereme, protože mě nakonec nechala žít, byť mě pořádně vydusila.

     Nejdřív dlouze zkoumala kopyto, jestli nejeví známky abscesu (což nejeví, protože to já si nechám na sobotu ráno, až se bude vyjíždět na závody), a poté mi na druhé chudince nožičce vymyla a vyčistila rozseknutou kůži. A to jsem málem umřel! A vydesinfikovala mi to a zapatlala višňákem, a aby mi do toho nelezly mouchy, natáhla mi přes to pruban.

     Což samozřejmě bolelo ze všeho nejvíc, to asi nemusím zdůrazňovat.

     Ale tak aspoň jsem nemusela pod sedlo, na rozdíl od Amíka. Služka mi poté přivezla hromadu zeleného, které předtím nasekala (tedy tu hromadu bez těch žlutých kytiček), abych si k ní mohl znechuceně čuchnout a poté ji rozhrabat a posrat, protože v ní nic zajímavého nebylo. A pak už jen čekat, až se Amík vrátí, protože ten měl dnes jízdárnu spojenou se skákáním, protože se díky větru a náznakům deště choval velmi spořádaně a spolupracoval s chutí a ajfrem.

     No a pak už jen večeře. Kterou jsem sežral, i když bez vylízání žlabu. Ale ona mi služka dává od všeho jen půlku, takže si nemyslete, že jsem vyměkl!

     Váš chudáček koníček

P1450582




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: