pondělí 28. května 2012

     Pozávodní volno je něco, co máme nemálo rádi.
     Notabene pondělky, protože pondělkům většinou připadne jízdárna a jízdárna je vopruz.

     A když je krásné počasí, tak tuplem!

     Dorazila služka. A nejen ona, protože když se po deseti naprosto zbytečných pískáních, kdy jsme stáli kousek od vchodu a nechápali, proč trubka neustále píská a píská, když stojíme dole, vynořila, tak nebyla sama. Kolektiv čítal i Ivu a Frosta a lahev slovenské medoviny, která s osazenstvem velmi zajímavým způsobem zamávala, a tak se podvečerní krmení nás, chudáčků koníčků, proměnilo ve velmi veselou estrádu.

     Medovinový kolektiv totiž strávil dopoledne i část odpoledne na zimní pastvině, kde vyřešil tradiční resty na plotě, vyměnil baterii a posekal porost pod ohradníkem, protože kdyby nám letos sousedi vnikli na trávu, půjde se služka rovnou oběsit. Je extrémní sucho, tráva prakticky vůbec neroste, už by měla měřit metr čtyřicet, nikoliv třicet čísel, a po potencionálním nájezdu cizích strávníků by nám zůstala holá pláň. Vloni sice 3 pastvy sousedi sežrali, ale vloni často a sytě pršelo, otavy se naštěstí velmi vydařily.

     Letos nejspíš otavy nebudou vůbec, takže služka trávu střeží jako oko v hlavě, má neklidné spaní a paranoické záchvaty, že umíráme hlady. Kvůli katastrofálnímu suchu jsme stále jen dva, přestože služka má přislíbenou kobylku do pronájmu, a pokud se situace nezlepší, zůstaneme pouze dva až do zimy.

     Což je možná dobře, protože bych se musel o Amíka dělit a já se dělím nerad.

     Služka a medovinový kolektiv posléze přestěhovali vanu, neboť na spojovací louku se budou stěhovat Sevík s Pinďou, protože už toho na pasení moc nemají, a nemusím asi dodávat, jak strašně moc přestěhovaná vana žere Finy.

     Prostě mám těžký život.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: