čtvrtek 7. června 2012

     Konečně terén.
     Jakože krásně cválací. Zázrak, že to služku napadlo!

     Když pro nás trubka přišla, nepřestávala trapně zdůrazňovat, že má bolavý palec a že jestli cokoliv provedeme, co ji bude bolet, že nás zmlátí.

     Jak kdybychom někdy jejím výhrůžkám věřili. Navíc v Dolíku VŠECHNO žere Amíky i Finy, takže její hrozby byly naprosto neoprávněné.

     Ve stáji čekala Iva, která byla vysmátá, protože Amík podcenil přípravu a nebyl vůbec špinavý, zatímco u mě musela služka zasoplit dva kapesníky a jít se třikrát zchladit, protože pylová sezóna již udeřila v plné síle.

     Terénní práci zahájil Amík, který položil bobek mezi rodinnými domky, takže Iva se musela vrátit pro lopatu a Amíkův odkaz odnést ke stáji, takže já jsem mezitím málem zkolaboval hrůzou, že Amík s námi nejde. Nechápu, co dvounožce ponouká k tomu nás neustále stresovat!

     Tedy hlavně mě.

     Ale jinak super. Bylo dusno, takže polovinu klusacích louk jsme šli krokem, zaklusali až na těch posledních, jen pro zahřátí, a po krátké přestávce se konečně cvalálo. A paráda! Protože posekaná tráva již byla sesbíraná, takže naprosto dokonalý povrch, tak akorát pružný, a utíkalo se nám skvěle. Služka nás nechala cválat i další kilometry, na druhé louce pod horou, a po krátkém zaklusání na volné otěži jsme zamířili přímo k hoře.

     Amík zkoušel šplhat ještě dřív, než jsme dosáhli stezky, ale byl zmanipulován a klusem jsme zamířili ke služčině trase, kterou jsme nakonec málem minuli, protože Iva se zapomněla dívat doprava. Ve stínu se klusalo dobře, a když jsme začali vesele šplhat, chcíply nám motory zhruba v půli kopce, takže služka vyhlásila „pauza na druhý dech“, protože bylo fakt dusno.

     Po pauze jsme nabrali nejen druhý, ale i třetí dech, a protože jsme trošku dělali bordel, klusali s námi, až co to nejvýš šlo. Bez větších problémů bychom dosáhli vrcholu, ale služce se na poslední úsek nechtělo, že prý je to zbytečné, protože tam jsou akorát šutry a skála, což je na prd pro bosého Amíka i pro mě coby Šmajdalfa.

     Cestou dolů jsme odskočili, protože nás zákeřně napadl dravec, který vylétl z trávy, ale bohužel nikdo nespadl.

     A do stáje už jen krokem, abychom vychladli. Služka se ještě pokusila o manévr v řece, jakože opláchnout pot a pěnu, ale tradičně to dopadlo tak, že Amík byl mokrý zcela durch a spolu s ním i Iva, a já dál než po břicho nevlezl, protože já studenou vodu nerad.

     Ale jako jinak fajn. Vrátili jsme se natěšení a k radosti služky jsem sežral úplně celou večeři.

     Jsem prostě šikovný kluk!

     Váš chudáček koníček

07062012599

07062012600




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: