středa 13. června 2012

     Počasí rulezzzzzz!
     Služka, než vyšla z baráku, vyslala směrem k nebi hlášení „jdu pro koně, můžeš začít pršet!“ a že za osm minut začne krápat /což je doba, kdy vchází do Dolíku, ze kterého již nemá smysl se vracet/.

     A fakt že jo. V Dolíku začalo krápat a přišla krátká sprcha, ale nic dramatického, takže když došla k nám do ohrady, bez problémů vyměnila vodu (kterou teď stejně nepijeme) a pak po nás šla pátrat. A samozřejmě jsme na ni nečekali, dokonce ani pod stromem, takže pro nás musela vydupat až úplně nahoru, z čehož byla coby alergik v nejhorším ročním období vyloženě nadšená.

     Ale nebyla na nás sprostá, navíc Amík jí šel naproti, asi aby jí ukázal obnovené bebí, kterým je jeho týden zahojený šlic na hlavě. A služka už pojímá určité podezření, vztahující se k naší mimopracovní činnosti, protože tohle nevypadá jako „chtěl jsem si svědící čelo podrbat a strup se nějak strhnul“, tak doufáme, že ji nenapadne nás šmírovat a naše báječné a skvělé hry odhalit (či je nechutně stornovat).

     Ale nejvíc stejně nakonec vytekla ze mě. Protože já jsem machr! Nejdřív že nepůjdu vchodem vlevo, jako obvykle, nýbrž vpravo rohem, kde nikdy žádný vchod/východ nebyl. A ani nejspíš nebude, protože služka ho tam evidentně dělat nehodlá, protože pro mě došla a s větou „ty seš fakt trumpeta“ mě vyšoupla z ohrady ven, aby mohla zavřít a nahodit elektriku. A já šel. A já šel napřed, akorát že bez vodiče a zcela jinou cestou, jakože zcela mimo cestu, a jestli je na něco služka ještě víc alergická než na pyly, tak na šlapání po trávě určené pro seč. A je jedno, jestli jde o trávu naši či cizí: prostě po trávě, ze které bude seno, se nešlape, a tak pro mě musela dojít a naprosto hnusně mi vynadala, že jsem kretén a že tohle se nedělá. A to jsem ušel pár mizerných metrů!

     Hlavně proto, že už tam lehce prošlápnuto bylo, a to od studentů místní střední školy, kteří sem chodí randit, venčit sami sebe do naší ohrady a kteří ukradli služce židli, ze které zatlouká sloupky a kůly.

     A pak do stáje a na jízdárnu, aby měly i děti odježděno, a co se týče deště, zapršelo dvakrát. Služka pokaždé směrem k nebi nadávala, protože jedna ta přeháňka byla fakt hustá, ale že prý nejsme žádná mejdla a nevzdáme se. Přitom já bych se klidně i vzdal, já se bez jízdárny obejdu.

     A musel jsem skákat. Když doklusalo poslední dítě, služka se mnou zacválala pár koleček a párkrát jsme si skočili. A já se snažil, vyjma jednoho přidupnutí, kdy mi služka nedopřála rovný nájezd, a úplně nejvíc vtipné bylo, že služka neměla přilbu. Což jí došlo až v momentě, kdy mě přestala horentně chválit a chtěla si ji sundat, aby mě na vykrokování předala dětem.

     Je blbá. A čím je starší, tím je to horší.

     Ale tak večeři jsem sežral úplně celou, protože ještě furt má služka cukr z Vysočiny a pro ten stojí za to žít.

     Váš chudáček koníček

13062012619

13062012618




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: