úterý 19. června 2012

     Snídani jsme měli dostat ve stáji. Vedra vrcholí, takže Iva vyrukovala s návrhem nás zrána stáhnout do chládku stáje, abychom si dáchli a do odpolední práce vyrazili odpočinutí a plni elánu.

     Jenomže počasí nás zradilo, protože od rána bylo pod mrakem. Služka s Ivou od nápadu tudíž odstoupily, a co čert nechtěl, po poledni sluníčko zaútočilo v plné polní a vyrukovalo s takovým dusnem a pařákem, že i služka shodila svých dvacet vrstev oblečení a dokonce ani mikinu s sebou neměla (a to už je co říct).

     A vyzvedly nás relativně brzo, že prý služka má ze sobotních závodů opar a že chce být rychle doma, protože malé holčičky jezdit až v podvečer nemůžou.

     A tak jsem na ni šlapal, na služku. Měla totiž pantofle, což jsem musel využít, a když jsem nepřestával hekticky chňapat po všem, co se dalo cestou z pastviny do stáje sežrat, málem mě sežrala ona, protože jsem samozřejmě rozprašoval pyl. Což se jí zrovna nelíbilo, protože jí pak do respirátoru tekl sopel a musela si ho sundávat a nandávat a byl jí de facto k ničemu.

     Jízdárna byla v parnu a dusnu vopruz, takže služka vyměkla a první třetinu práce jsme absolvovali bez lonže, takže dětičky jezdily samy. Což pro nás znamenalo naprostý veget, protože jsme mohli klusat pomalu, rozplácle a tak trošku si dělat, co jsme chtěli, protože bezprostřední nebezpečí ze strany dozoru nehrozilo. Poté nás poslali ochladit se do řeky, ze které se nám nejdřív zrovna nechtělo, a když se Anetce podařilo Amíka donutit, Amík s ní pomalu a rozvážně zamířil ke stáji, přestože ho malá Anetka točila zpátky na jízdárnu. Iva pro nás musela doběhnout a Amíka nasměrovat, zatímco služka stála u mostu a viditelně se bavila, protože prý přesně tohle čekala.

     A pak už služka přitvrdila, musel jsem s Adélkou na lonž. A už se flákat nedalo, byť lekce trvala jen čtvrt hodiny, před další přestávkou v řece. Nejhůř na tom ale stejně byl Amík, protože pod Anetkou pracovat odmítl i v druhé fázi hodiny, takže si na něho pak sedla Iva a měl po hehe.

     Ale tak přežili jsme. A hezky teď žeru, úplně všechno a docela i rychle, takže by služka měla zapojit mozkové závity a vyrukovat s nějakou velkou pochvalou, jakože mrkev nebo tak něco.

     Pokud možno v neomezeném přídělu.

    Váš chudáček koníček

P1450811

P1450829




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: