pátek 22. června 2012

     Ze tří dětí dorazilo pouze jedno, protože koupaliště bylo silnější lákadlo, což se dá pochopit.
     Co ale nechápu, je, proč tohle pokaždé musím oddřít já!

     Krmit měla ráno služka. Tedy ne, že by nepřišla, ale ráno si já představuji poněkud jinak, a vůbec mě nezajímá, že musela odněkud přijet a že to prostě jinak nejelo. To je její problém! Kde sakra bere tu drzost narušovat náš žrací režim?

     Její milost se totiž objevila až po poledni, to jakože hodně po poledni. Velmi závažný přečin, protože povinností dvounohých je kontrolovat nás v obou půlkách dne, kvůli bezpečnosti, což ona jasně porušila. Měli by ji za trest utratit!

     A hned po snídani nás odvedla do stáje, což bylo vcelku fajn, protože sluníčko přidávalo na intenzitě a nic jiného než stát ve stínu a kopat po mouchách nehrozilo, takže chládek bez hmyzu je jednoznačně lepší variantou. Samozřejmě jsme po služce šlapali, protože byla oblečená v civilu a hlavně měla sváteční botičky, které si doslova říkaly o sešlápnutí, a šlapací akce vygradovala v momentě, kdy služka otevřela vrátka do dvora.

     Protože v daný moment se služce mezi rukama, nohama a námi prosmýkla fena majitelky Amíka a natvrdo zaútočila na štěně borderky, které na silnici vedly dvě menší děti. A služka byla naprosto namydlená, protože nás pustit nemohla, a jak se nás snažila honem vtáhnout do dvora, aby mohla pádit zachránit štěně, tak my jsme samozřejmě dovnitř nechtěli, protože my přece do dvora chodit neumíme. A že nejdeme a konec, ani jeden, ani druhý, a služka byla namydlená totálně, protože jsme byli na uzdečkách a nešlo s námi nijak manipulovat. A mrcha proradná zkusila přetáhnout mě, abych zrychlil, akorát že já se bál dupajícího Amíka, takže jsem naopak zacouval, a když dítě dole na silnici hlasitě plakalo „POMOŽTE NÁM, PROSÍM!“, tak jeden z dělníků přispěchal služce na pomoc a fenu od štěněte odehnal.

     Mezitím Amík pošlapal služku, a to tak, že jí zrasil druhý palec (má už nefunkční oba), a když se jí povedlo nás nacpat dovnitř, tak mou uzdečkou zmlátila fenu. A že prý na tohle fakt nemá nervy, že jde sežrat plato lexaurinů, a tím pádem jsme zůstali zavření bez trávy, protože se na nás regulérně vykašlala.

     Je blbá.

     Přišla až za dvě hodiny. Já byl osedlán a musel jsem pracovat, nejdřív s Anetkou a posléze se služkou, zatímco Amík se flákal ve stáji. Na jízdárně s námi chvíli pracoval i Sevík s Klárkou, takže jsem tam aspoň chvíli nebyl sám, a po večeři nás služka s Ivou odvedly na mou zahradu, aby pro nás ráno v šest nemusely k bažantnici. A protože na zahrádce byl pořád ještě bordel z oprav střechy majitelky Amíka, tak měly služka s Ivou o zábavu postaráno, protože musely sesbírat vytrhané kůly, zasadit je zpátky, posbírat střepy a další svinec, a natáhnout provázek, abychom nechodili ke stáji, kde jsou pořád kousky plechů, hřebíky, cihel, eternitu a asfaltu, protože to do tmy uklidit nešlo.

     Ale tak většinu zahrádky jsme měli k dispozici a služčina obava, že ráno budeme mít tak trošku nažraná panděra, nebyla vůbec od věci.

     Ale o tom to přece je!

     Váš chudáček koníček

22062012696




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: