pátek 29. června 2012

     Tropy sice donutily služku shodit dalších dvacet vrstev oblečení, ale zakázat nám práci ji bohužel nenapadlo. Je blbá.

     A ještě jsme dostali snídani v poledne, opět a zase. Vážně nechápu, co tím služka sleduje, nebo čeho chce vlastně dosáhnout! Z nepravidelného zásobování přece vznikají žaludeční vředy a tak různě, takže už by se nad sebou měla zcela vážně nemyslet.
     A ne dát přednost hlídání dětí, a až pak teprve se ráčit jít za námi. A ještě k tomu bez snídaní, protože nás oba navlékla do ohlávek a že jdeme do stáje, protože mají být tropy, tak abychom si dáchli před prací.

     Jako nic proti chladné a bezhmyzové stáji, ale co třeba tu práci vypustit úplně, v tomhle počasí? Bez zdůrazňovaného, že musíme být zvyklí na zátěž i v extrémním vedru, aby to s námi nešvihlo v případě, že na závody vyjde zrovna tohle počasí?

     Co třeba úplně zrušit závody?

     I když v tomhle případě bych se rouhat neměl, protože Vysoká Libyně se fakt konat nebude. Iva sice zkoušela na služku zapůsobit, že bychom mohli přece jen jet, ale avízovaná třicetistupňová vedra naštěstí služku vyděsila dostatečně, takže nikam zítra nemusíme.

     Hurá.

     Ale jízdárna se konala, bohužel. Sice jen s dětmi, takže žádné extrémní peklo neproběhlo, akorát jsem byl nemile zaskočen, když si na mě po druhé přestávce sedla služka a že zkusíme spáchat jízdárenskou práci a párkrát si skočit. Naprosto bez vytáček jsem jí dal najevo, co si o jejím záměru myslím, a protože jí šlo hlavně o skákání, tak pakárnu zkrátila na „akorát uvolníme“, a co se týče skákání, zkazil jsem jí to jen dvakrát. Pak už jsem byl hodný kluk, bidla mě nežrala a poslední na služčiny poměry bytelné překážky jsem přeletěl s příslovečným kopytem v nose, takže mě asi tři hodiny chválila, a pak jsme s Anetkou a Natálkou směli konečně do řeky.

      A ani jsme necákali, což u Amíka bylo zvláštní, i když u něho významnou roli sehrál fakt, že se během jízdárny nezapotil, protože služka buzerovala hlavně mně. Svěsili jsme pysky, a když pak služka zavelela z vody ven, předstírali jsme, že nerozumíme, takže to chvíli vypadalo, že do řeky vběhne za námi.

     No ještě to tak, aby za námi lezla do bezpečných vod. Ještěže je voda fakt ledová!

     Váš chudáček koníček

P1450970

P1460004




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: