neděle 8. července 2012

     Návrat služky.

     Bohužel až v hodinu, kdy už bylo pozdě, protože než se její milost ráčila připlazit, byl jsem spolu s Amíkem Míšou svedený do stáje a podrobený nucenému tlaku kartáče a hřbílka. Prostě traumíčko, jak by řekla služčina dcera, protože studované osoby se s tím fakt nemazlí a rychtují nás velmi precizně.

     Tak jako doufal jsem, že služku nenapadne jít jezdit, protože ta by nejspíš vyrukovala s čertovsky-ďábelským nápadem, jakože dva kilometry kentru a pak šplhání s převýšením 200m nadmořské výšky, ale naštěstí stál osud při mě a ponechal mě Míše. Služce se nechtělo Míšu posílat domů, když už si dala tu práci a přivedla nás, takže jí akorát udělila ordre, což sice příjemné nebylo, ale aspoň jsem směl jít s Amíkem, kterého si osedlala majitelka.

     Namířeno jsme měli k Rozárce, která vede do Dvorečku, a že bych jako měl být během chůze z kopce střídavě přistavován, abych se uvolnil a kopec vyšplhal již v podsazení. Nevím, jestli služka něco bere, nebo tak něco, protože muset pracovat i v terénu je do nebe volající hřích, který by se měl zákonem trestat. Notabene když v sedle nesedí ona!

     Ale tak přežili jsme. Akorát tedy dát půlku mé večeře Amíkovi, to bylo sprosté. Nařídila to služka, protože je úplně blbá! Co na tom, že já bych to stejně nesežral, to přece není relevantní. Prostě je to jednou MOJE večeře, tak by se měla dávat výhradně mě.

     Mám těžký život. Aspoň že mrkev od Frosta byla, i když s tou služka krutě šetří.

     Váš chudáček koníček

P1460105

P1460110




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: