neděle 15. července 2012

     Pátý den volno. Tedy skoro!
     Skoro mi to vyšlo, a fakt nevím, jestli mám na počasí nadávat, nebo mu poděkovat, protože velkou roli sehrálo, akorát že ne do očekávaného konce.

     Ale popořadě.

     Služka je samozřejmě fuč, protože má plno jiných zájmů, než se starat o svého chudáčka koníčka (je blbá). A protože je echt blbá, poštvala na mě dneska Ivu, která se čerstvě vrátila z brigády. Tady vidíte jasný důkaz lidské bezohlednosti k bližnímu svému, protože Iva po čtrnáctidenní vyčerpávající brigádě zcela určitě potřebovala ODPOČÍVAT, místo aby se hned první volný a prázdninový den hnala plnit manýry její milosti služky.

     Notabene s bídnou myšlenkou vzít mě pod sedlo. V neděli!

     Zde však významnou roli sehrálo počasí, neboť Ivu přepadlo v půli cesty, a to zběsilým lijákem, který měl Ivu varovat. Iva však varování nedbala a vrátila se do stáje, že počká, než to přejde, což bylo velmi naivní, protože služka, sedící tou dobou v Lokti, foukala špatně (zkoušela posílat mraky a chcanec zpátky do Německa a samozřejmě to totálně podělala). A tak že Iva půjde jen nakrmit, po dvou hodinách čekání, a samozřejmě poté, co jsem všechno poslušně a vzorně sežral, lít přestalo.

     A tak se pro mě vrátila, což nebylo fér. Jako budiž, ono dojít do stáje a tak podobně jsou 3 hodiny, takže vytrávit jsem stačil, a navíc bylo mým úkolem pouze povozit Ivinu sestřenku.

     Ale čistě z principu se tohle prostě nedělá!

     Jak k tomu chudáček koníček přijde, když je po večeři donucen takového psychicky náročného úkolu? Co moje potencionální žaludeční vředy?

     Mám těžký život.

     Váš chudáček koníček 

P1460239




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: