pondělí 16. července 2012

     A je po prázdninách. Tedy těch našich.
     Bylo to krátké, ale příjemné, a vzali jsme si z toho patřičné ponaučení.

     Hlavně Amík, který usoudil, že pracovat už nikdy nehodlá, a tak když pro něho dnes odpoledne Iva přišla, vyrukoval s tvrdým nesouhlasem. A když po Ivě jakože skočil, získal cenný bod, protože ta defenzivu nečekala, a než chytila druhý dech, aby zasadila impériu úder, získal Amík náskok, co se týče prostoru.

     Prostě nešel chytit.

     Přitom Ivě majitelka Amíka osobně říkala, že ho loví pouze a jen na pamlsky, takže je to vlastně Ivina chyba, že s sebou ihned neměla dobroty. Měla by se nad sebou zamyslet a příště Amíka neděsit pokusy nasadit ohlávku bez uplácení!

     Iva coby moudré děvče Amíka zahnala úplně pryč a nechala ho na pokoji, akorát že odvlekla mě, což nebylo fér. Jak jako „separace od stáda za trest?“ Odehnání Amíka od nás pryč sice mohlo mýt kýžený efekt, ale ona úplně zapomněla na fakt, že tím pádem jsem od stáda separovaný i já sám, a já si přece nic takového nezasloužil!

     Prostě zrada. A služka nikde, mrcha, aby se mě zastala, protože ta je pořád kdesi v čudu.

     Byl jsem odvlečen do stáje, znásilněn Anetkou a Adélkou, ocajkován a šlo se klusat po obvodu louky, abych rozproudil po delší přestávce organismus, neboť služka má zítra v plánu něco děsně zhýralého a hnusného. Amík si mezitím svalovinu procvičil na pastvině, kde hystericky běhal a hledal mě, v roli od stáda za trest odtrženého, a jeho kondiční výkon byl vzhledem k množství potu vyšší než můj, což bylo vtipné.

     A po mém návratu znovu, aneb učíme se chovat k Ivě slušně, jinak bude separace. A nakonec našli společnou řeč, ale jako já jsem mezitím fakt málem umřel, protože tohle se prostě bílým chudáčkům koníčkům nedělá.

     Protože největší trauma jsem z toho měl já, ten nevinný!

     Váš chudáček koníček

P1460192




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: