úterý 24. července 2012

     Život je fakt těžký.
     Pařák jako kráva a my na tu louku fakt museli, jít klusat.

     A jako vysvětlování, že tam bude navečer stín, služku fakt neomlouvá, protože na několika místech stín vůbec nebyl! Tedy ne, že by jich bylo moc, protože tři čtvrtiny prostoru ve stínu fakt byly, ale to nic nemění na faktu, že služka vyrukovala s polopravdou. A polopravda, jak je jistě známo, je vlastně pololež.

     Iva s Anetkou pro nás přišly sice o hodinu později než obvykle, ale vedro stále bylo, takže do stáje jsme se relativně hrnuli, do chládku. Ale dlouho jsme v ní nepobyli, protože na řadu přišly drsné kartáče, krvelačná hřbílka a sadistické háčky na kopyta. A samozřejmě i sedla, uzdečky a tak různě, již za buzerace služky, která posléze celou výpravu vyslala vstříc louce.

     Cestou tam nás dostihnul Sevík s Klárkou, takže jsme na posekané nudli šaškovali ve třech, ale já neměl důvod být aktivní, takže se na mě muselo pořád čekat. Služka to po třech kolech nevydržela a utrhla Adélce jakože bič, takže jsem se trošku vzbudil, ale do Amíkova stylu „lokomotiva“ jsem měl hodně daleko.

     Po vyklusání jsme zamířili na opačný konec louky, kde služka spáchala drobné terénní úpravy, úzce související s bubáky skrývajícími se v lopuší, a pak konečně domů, na večeři. Ale až po velmi veselé historce „Všemu rozumíte?“, kdy přesně tohle Anetka s Adélkou odkývaly, aby následně způsobily služce srdeční kolaps a Ivě selhání organismu, když se je na dvou kilometrech snažila doběhnout. Protože holky si to štrádovaly samozřejmě úplně jinam, než po nich požadovala služka.

     Ale já to říkám pořád, že dvounozí poslouchají kolenem. Jiné vysvětlení nemám

     A jako jestli si služka myslí, že jsem takový pitomec, že nepoznám samotnou řepu, tak to se šeredně plete!

     Váš chudáček koníček

P1460373

P1460377




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: