neděle 26. srpna 2012

     Obligátní vzorec neděle.
     Služka v čudu, a místo ní novopečená diktátorka Iva.
     Proč to vždycky odnesu já?

     A ještě k tomu jízdárnou?

     Jako kdyby neexistovala jakákoliv šetrnější verze vstřebávání nahromaděné kyseliny mléčné. Co třeba vycházka? Spolu s Amíkem? Poklidná?

     Kdepak. Celý boží den chudáček koníček trne, jaká pohroma se na něho v pozdních odpoledních hodinách vyvalí, aby z toho nakonec bylo klusání po jízdárně. Sice s malým dítětem v sedle, ale to na hloubce traumatu a stupni ohrožení nic nemění.

     A ani jsme nemohli spáchat žádný delikt, s Amíkem, protože služka včera hned po návratu ze závodů opravdu ohradník do provozu uvedla, stejně jako si dala práci s kontrolou plotu, protože vinou absence elektriky přes den k narušení prostoru dojít mohlo. Bohužel pro nás však nedošlo.

     Jízdárnu jsem zdárně přežil. A protože jsem byl až moc hodný a dokonce i svižný a dopředný, pod Adélkou, a svou obrovskou benevolenci jsem završil vzorným vyžráním kompletní večeře, jal jsem se napravit si reputaci cestou na pastvinu. Tak jako znáte to: nikdy v životě jsem bílého chundelatého pejska neviděl, takže když se řítil k plotu a štěkal, musel jsem se vyděsit k smrti. A odpálil jsem to, z místa, akorát že zrádkyně Iva na mě ve stáji navlékla uzdečku, takže veškeré mé snažení o odskočení do jakože dostihu o život šlo do háje.

     Mám fakt těžký život.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: