pondělí 27. srpna 2012

     Už jsem psal, že mám rád pondělky, kdy nemusím pracovat?
     I za cenu, že mi ráno ukradnou Amíka, protože ten si jít oddřít jízdárnu musel nezávisle na mé hysterii, týkající se pocitu „sám a opuštěn“.

     Navíc až zase bude služka bloumat nad tím, proč moje žrací ohrádka vypadá tak, jak vypadá, a proč jsou na obepínacím lanku nerozvazatelné uzle, tak ať laskavě popřemýšlí, jakým psychickým tlakům bývám vystavován.

     Prostě jsem chudáček koníček!
     Akorát že si toho dodneška nikdo nevšiml.

     Ale tak aspoň že jsme měli po zbytek dne svatý klid. Avizované ochlazení sice neproběhlo, protože zase bylo horko a dusno, to jenom služka na sobě měla dlouhý rukáv, když přišla, protože ona je blbá.

     Ale to už všichni dávno víme.

     A měla hloupé řeči, na téma žrací ohrádka, a že prý běda nám, jestli se s Amíkem během žraní večeří prohodíme, tak jako minule. Fakt nechápu, o co jí jde! Je to snad moje večeře, ne? Mohu si s ní dělat, co uznám za vhodné, když je moje.

     Ale tak raději jsme zůstali každý na svém, protože ona i když se vzdálila kvůli kontrole plotu, stejně nás neustále monitorovala a vyhrožovala.

     Tak aspoň že nám pak s Frostem nanosili jablka, taková ta dobrá ze stromu, ke kterému trapně nemáme přístup. Prostě život chudáčka koníčka je tak náročný...

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: