pátek 31. srpna 2012

     Otevřela!
     Fakt že jo, otevřela třetí terasu. A to ještě není září!

     Ale popořadě, protože dnešek se vydařil i z mnoha jiných hledisek, a jsem povinen začít ranním krmením. Snídaně od středy probíhá v režii Ivy, což se jí spolu s Amíkem snažíme všemi možnými způsoby obohacovat, aby nešlo o stereotypní rutinu, a dnešek lze s pýchou považovat za excelentní výsledek celotýdenní snahy.

     Iva s sebou k nám nahoru bere rotvajlerku majitelky Amíka, ze dvou důvodů: aby se fena proběhla a aby když tak Ivu bránila, kdyby se ji pokusil pokousat některý z psů od sousedů. Akorát že po dnešku už Iva pravděpodobně benevolentní vůči psím očím nebude, protože snídaně se lehce zvrhla v akci „utíkej, co ti nohy stačí!“, na čemž mělo lví zásluhy jak jinak než elektrické lanko.

     Z výchovných (jakože trapných) důvodů mě Iva znovu ohradila elektrikou, abych si v případě krize oživil včera nabyté poznatky (jakože že skrz provázek se chodit nemá), akorát že ránu od lanka dostal Amík. A to přímo do nosu. A když vylétla jiskra, odskočil, a jak se panicky rozutíkal, pojala rotvajlerka chuť jít běhat s ním, resp. za ním, jakože hurá, honíme chudáčka koníčka, což psi tohoto typu obvykle dělávají (čestnou výjimkou je služčina pastevecká fena, která by se radši nechala utratit, než aby musela nahánět býložravce). A jak oba před mým vyděšeným zrakem uháněli pryč, zpanikařil jsem také a nedalo se jinak, než že jsem odskočil také a to skrz žrací ohrádku.

     Tedy ne, že bych nedostal ránu, protože lanko do mě šilo celou dobu, co jsem skrz něj prchal, ale podařilo se nám lehce zmasakrovat i Ivu, která se marně snažila odstavit jásavě štěkajícího psa. A protože čuba poslušností zrovna neoplývá, stejně jako předešlá a budoucí zvířata majitelky Amíka, měli jsme nahoře dobrých deset minut veselo.

     A jako paráda!

     A kozlování a svíčky a kopání po sobě a frkání. A sprinty dozadu a zpátky, pěkně s ocasy do praporu, a protože od rána lilo a lilo a lilo, lítalo bláto dva metry vysoko a většinou na Ivu, protože se nám tam pletla, místo aby se aktivně honila s námi.

     Lidi nemají smysl pro hry, ale na tom není nic zvláštního. A nemají ani smysl pro jídelní lístek, protože jsme si sami načali balík, ten pod jabloní, což se také nesetkalo s pochopením, protože polovina pastviny je stále ještě džungle. A nemusím asi vykládat, že tahat seno je pohodlnější než muset vybírat dobrou trávu, akorát to ještě vysvětlit služce a Ivě, protože ty přinesly sloupek, torzo krumpáče a balíky sena ohradily elektrikou, že prý času na seno je ještě dost.

     Rád bych věděl, co o tom zrovna ony dvě vědí. Žraly snad někdy seno, v srpnu?
     Nežraly, takže z jejich strany jde o polemiku, a se svými směšnými soudy by se měly rychle uklidnit.

     Nicméně služka jistou dávku inteligence projevila, protože poté vyrazila nahoru, otevřít nám třetí pastvinu. Že prý když od rána vytrvale lije, tak si zasloužíme lepší pastvu, abychom si efektivněji topili. A jestli si myslela, že si tím šplhne, tak to ani omylem. Notabene když Amík už byl nahoře, zatímco já panicky běhal kolem původního a momentálně zakrytého vchodu, protože jsem nechápal, KUDY tam Amík vběhl. A všichni se mi tradičně hlasitě smáli, jak jsem vyplašený, a až po pořádné chvíli služka vyslala Ivu, aby se postavila nahoru a zavolala na mě, že tudy.

     Jsou blbí úplně všichni.

     A dobře jim tak, že prší! Protože já služku slyšel, když ve středu polemizovala nad tím, jak v pátek zkusíme na jízdárně vyšší skoky než obvykle. Na jízdárně si teď může maximálně tak pouštět lodičky, trubka!

     Váš chudáček koníček 




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: